Ohlédnutí za rokem 2015

Wow, tak tohle byl neuvěřitelný rok. Plný nových věcí, zážitků, setkání, dobrodružství a změn!

Z cestovního hlediska jsem od toho roku moc nečekala. Věděla jsem jen, že v únoru budu doprovázet, jako tlumočník a vychovatel, pěvecký sbor ZŠ Brána do Barcelony. 

Další možná cesta měla být v červenci, výměnný pobyt s holandskými kamarády, ale celé to leželo na mně, jestli to zorganizuji.

Nakonec obě tyto cesty proběhly skvěle i s tím, že jsem si ve Španělsku odskočila do mého milovaného Burgosu navštívit kamarády :) No, a během následujících měsíců se mi objevily možnosti dvou dalších cest, a různých zahraničních návštěv v ČR, na které jsem kývla a nesmírně se těšila :)

Tak to zrekapitulujme :)

Leden  - Opět zázračně procházím některými zkouškami, nad kterými budu navždy kroutit hlavou. Narodí se mi další neteř. Na koncert před odjezdem do Barcelony připravuji tortillu de patatas. Také peču první macarons. Vše se povede!

Únor - Letíme do Španělska... po všech těch dlouhých přípravách a složité komunikaci! Mají tam zrovna nejstudenější týden zimy, ale nám to zas tak nevadí, je tam tepleji než v ČR. Užíváme si to a některé děti se i koupou v moři. Já je z dostatečné vzdálenosti sleduju a užívám si sluníčka :) Cesta předčila moje očekávání, ale po tom týdnu sedám na autobus a jedu 8 hodin do Burgosu. Po cestě se seznamuji s Kanaďanem, který nerozuměl řidiči. Burgos je úžasný, ale chladný. Připadám si jako zpět doma, ale chybí mi tam Johanna, bez ní to prostě není ono. Jedu spolujízdou na letiště a naštěstí řidič není vrah. Vracím se zpátky domů. Několik dní na to v Liberci na TUL představuji svoji práci o peruánském slangu. Jsem hodně nervózní, ale jakmile stojím před lidmi, dostanu se do jiné sféry a mluvím. Porotu zaujme asi moje nadšení pro práci, tak se dokonce umístím na druhém místě a tím mi mírně zvýší stipendium za ten projekt. Přijíždí Sylvie, dobrovolnice z Wisconsinu, která s námi v Pace stráví tři měsíce.

Březen - To je měsíc intenzivního psaní bakalářky, vzhledem k tomu, že předtím jsem na ni, kvůli psaní toho projektu, neměla tolik času. Taky beru Sylvii do Liberce, navštívíme Ještěd a je to fajn. Girls night u kamarádky je sice super, ale ke konci večera dostávám docela silnou alergickou reakci na chlupy jejich koček, že se mi dost těžce dýchá. I tak ale ten večer stojí za to.

Duben - Sylvii navštěvuje její rodina. Ukazujeme jim krásy Nové Paky a děláme velký výlet do Herrnhutu v Německu. Velikonoční nedělní snídaně je nejlepší tradice. Zkraje měsíce taky nadšeně kupuji letenku do Hongkongu v akci a nemůžu se dočkat. Dál už zase jen velice intenzivně píšu bakalářku a ke konci měsíce ji konečně odevzdávám s pocitem úlevy, ale zároveň i děsu, co na to řekne moje vedoucí a oponentka. Na čarodějnice děláme Sylvii skvělou rozlučkovou party :)

Květen - Dodělávám zkoušky, máme skvělou akci ke dni matek a já se začínám učit na státnice. Učím se, učím se, prokrastinuju, učím se... Jedu na přijímačky do Prahy, kam už ani nechci skoro jít, ale snažím se. Jedny jsou docela dobré, druhé trapas. Znamení, že ten obor není pro mě. Dochází mi nadšený posudek bakalářky od oponentky, který nechápu, ale zlepšuje mi náladu.

Červen - Státnice ze španělštiny!! Zažívám největší nervozitu ve svém životě, ale vše nakonec odříkám, bakalářku obhájím a nechápu jak to, že to dopadá tak dobře. Užívám si pár dní euforie, ale ještě mě čeká úplně poslední zkouška studia, ze Syntaxu. Tu nějak zázračně dám a druhý den mě čekají přijímačky do Olomouce. Na španělštině to je fajn, jsou nadšení, na angličtině mě naprosto sjedou, potopí a já s brekem odcházím. Mám chuť se vším praštit. Zatímco bloudím po Olomouci, přesvědčuji sama sebe, že stejně už dál studovat nechci. Jen nevím, co bych dál dělala. Náladu mi mírně zlepšuje oběd se spolužákem. Uklidňuji se a jedu domů. Přijíždí španělský sbor seniorů, co nás v únoru hostil, a začíná šílený týden. Dny v Pace ve zdraví přežíváme a já s nimi ještě jedu do Prahy. Tam je samozřejmě jeden z nich den před odletem okraden v tramvaji, tak běžíme na policii a následně na španělské velvyslanectví. Vše se nakonec stihne a oni odletí. Přijíždí mě navštívit kamarádka Peruánka žijící v USA.

Červenec - Dozvídám se, že mě do Olomouce vzali a nemůžu tomu uvěřit. Zázrak. Kamarádce Peruánce ukazuji krásy našeho kraje a vzápětí přijíždí skupina asi 80 mladých Američanů na jednu akci, které se obě účastníme. Já jsem s nimi v Praze jen tři dny, ale za tu dobu mně někteří přirostou k srdci, hodně se toho dozvídám a díky nim jdu na některá místa v Praze, kde jsem ještě nebyla. Hned z této akce vyrážíme do Holandska. Poprvé řídím větší auto, ale je to fajn. V Holandsku s našima děckama zažíváme skvělé věci, ale ne vždy je to lehké. Odvážíme si ale velké zážitky. Brzy po návratu všichni jedou na tábor a já zůstávám doma, abych se učila na státnici z angličtiny. Vůbec mi to ale nejde a dostávám víc nápadů, jak vylepšit tento blog, než jak se učit. Na druhý týden razím na tábor, první ale na krásnou svatbu kamarádky, po které v Liberci vyzvednu Kallen z Hongkongu. Jedeme spolu na tábor a já ji zasvěcuji do našeho života v přírodě. Fascinuje ji to. Štípne mě vosa do rtu a já mám jakousi alergickou reakci, takže do mě narvou prášky, mně kromě rtu napuchnou i tváře a tři dny vypadám jako chipmunk.

Srpen - Máme skvělou rodinnou sešlost, slavím narozeniny, ale jinak se učím na státnici. Teda snažím se učit. Zažívám svoji největší studijní krizi v životě. Venku je krásně a já jsem doma a snažím se učit. Trochu mi z toho hrabe, tak aspoň peču různé moučníky a šiji svoji první sukni. Dostávám nejkreativnější nápady, co si pamatuji, dokonce skoro i básním. Vše jen, abych se nemusela učit. Poslední dny už skoro jen rezignuji, je mi to jedno, přijímám všechno. Nicméně dočítám všechny materiály a jdu na rychlé opáčko látky.

Září - Hned první den tohoto měsíce mám tu obávanou anglickou státnici. Od rána jsem naprosto klidná. Nasnídám se, zopáknu poslední věci, naobědvám se, popoženu taťku, sbalím šaty a razíme do Liberce. Nechápu to, ale jsem v klidu. Celý zážitek státnice je nepochopitelný. Předsedkyně poroty to prospí, přísedící by nemohli být milejší a já odcházím s 1-. Jsem z toho mimo. Radujeme se s Ráďou. Na promoci se dozvídám, že jsem dostala cenu děkana co výbornou bakalářskou práci. Rodiče jsou hrdí a jdeme to oslavit do řecké restaurace, kam jsem se chtěla jít vždycky podívat. Konečně se zadařilo! Odlétám do Hongkongu a setkávám se s Kallen. Poznávám její rodiče, poprvé jím hůlkami, učím se kantonsky, jím, užívám si to, je to nejlepší dárek za tento rok, jaký jsem si mohla přát. A protože jsem to moc nedomyslela, po příletu hned z letiště jedu do Olomouce a zapojuji se do univerzitního života. Poslední víkend v měsíci máme Get Together, kde potkávám další skvělé lidi včetně americké "delegace", zažívám velké věci a prožívám neuvěřitelnou vděčnost.

Říjen - Získávám spolubydlící, Slovenku, a ze začátku jí moc nerozumím, ale brzy nám začne hrabat, tak se sbližujeme. Stejně tak i ostatní spolubydlící. Učím se žít s deseti holkami v baráku, poznávám Olomouc, dostávám pokutu od revizorů a zažívám různá dobrodružství spojená s bydlením v novém městě. Není to ale lehké. Začínám chodit na Salsu, na první lekci zaspím, ale jinak dobré. Baví mě to! Jedeme na rodinnou dovolenou na jih Portugalska a moc si to užíváme. Obdivuji tu všechnu krásu země, nemám slov.

Listopad - Konečně se mi daří latte art! Studuji a studuji, chodím na různé akce, jako třeba přednáška Tomáše Sedláčka, nebo tak. Poznávám Peruánce, který studuje v Olomouci doktorát, a je to super. Spolubydlící mi hodně přirůstají k srdci. Začínám řešit diplomku a freemovera.

Prosinec - Jde do tuhého, čekají mě první zápočty. Přijde mi, že se celý měsíc šprtám jen latinu. Zápočet ale dám a mám velkou radost! Trávím Vánoce s rodinou a psychicky se připravuji na první Olomoucké zkouškové. Píšu tuto rekapitulaci a uvědomuji si, kolik je věcí, za které můžu být vděčná. Chtěla bych si to uvědomovat každý den :) A to je mé předsevzetí do roku 2016 :)

Za naši rodinu vám přeji rok 2016 plný dobrodružství a vděčnosti! :)

Jaké byly vaše nejhodnotnější momenty roku 2015? :)