Proč Tanzanie?

V předchozích článcích jsem vás seznámila s mými cestovními zážitky cesty do Tanzanie a s prvním dobrodružstvím v Tanzanii. Co jsem ale vlastně dělala v Tanzanii?

Před nějakou dobou (léto 2017) jsem byla oslovena českým vedením Jednoty bratrské, jestli bych se nechtěla přihlásit na jednu pracovní pozici v církvi na mezinárodní úrovni. Jednota bratrská totiž hlavně v 18. století začala mířit do zahraničí a rozšířila se po mnoha místech na celém světě. Nejsme tedy všude, ale člověk může cestovat daleko a potkat "moravany" (v mnoha zemích se název změnil na Moravian Church/Iglesia Morava/Kanisa la Moravian = Moravská církev). Však starší čtenáři tohoto blogu vědí, že v Peru i v USA jsem byla pomáhat ve společenstvích Jednoty bratrské. V listopadu 2017 jsem byla taky na jedné konferenci v Kapském Městě, takže to jsou některá z míst, kam jsem se díky církvi dostala. Vraťme se zpět. Přihlásila jsem se na tu pozici, protože mně to přišlo velmi zajímavé - částečný úvazek, práce z domova, práce s mladými lidmi, hodně administrativní, ale zároveň kreativní... prostě od všeho něco. Podle požadavků mi přišlo, že byla z půlky tvořena pro mě. Výběrové řízení se trochu protáhlo, ale loni jsem se dozvěděla, že jsem se dostala mezi dva finalisty na tuto pozici a proto jsem v srpnu letěla do New Yorku na pohovor. Na podzim jsem se dozvěděla, že jsem byla vybrána a nějakou dobu potom mi přišla informace o tom, že bude setkání týmu, se kterým spolupracuji, v Tanzanii v lednu 2019. No a takovým zprávám a nabídkám se neříká ne. V Tanzanii je právě nejvíc členů Jednoty bratrské celosvětově. Je to vtipné, protože jich je asi 60-70% a v okolních zemích taky kupa. Nás evropanů je trošička...
V plánu cesty bylo setkání - porada výboru pro mládež a ustanovení mě do funkce koordinátora. To byly dva náročný dny, kdy jsem musela dávat nepřetržitě pozor na to, co se říkalo a zapisovat si. Zajímavá zkušenost. Dál jsme měli v plánu cestování po Tanzanii a poznávání různých míst, lidí, společenství, atd. Plánujeme tam totiž za 3 roky takovou poznávací cestu pro vybranou skupinu mladých lidí. Nicméně, tohle vše vysvětluje, proč jsem já sama neplánovala nic na této cestě, od nakupování letenek, přes rezervace hotelů, program i to, co budeme jíst, vše to bylo v nějaké vyšší režii a my jsme se jen vezli :D Byla to pro mě naprosto nová zkušenost a v něčem psychicky strašně velký oddech, protože ono se to nezdá, ale dělat stále nějaká rozhodnutí, když jste na místě, které neznáte, taky vyčerpává. V tomto ohledu to byla skvěle odpočinková cesta. Na spánek samotný tam ale tolik času nebylo a odpočinkové to taky nebylo, protože náš program byl často nabitý od rána do večera. O tom a o jídle jsem slíbila, že povím, ale tak teda zase příště :)

místo, kde jsme měli setkání (uvnitř) :D