Šp: dva dny v jednom

... to neznamená, že by se dva dny odehrály v jednom, ale dva budou v jednom příspěvku... a že byly docela nabitý... :)

mám pocit, že tu mojí story, jak mě vyhodila rodinka, tady už zná celý katalánsko (nepsala jsem to už?)

včera se to dozvěděla stará rodinná kamarádka. Pozvala mě, abych s nima šla na oběd, nebo cosi. Rozhodnutí rychlý, ale Teresa řikala, že to budu mít lepší, než trávit den u jejích otce. Tak jsem jela. Vlastně od tý doby, co jsem tady v Barceloně, tak jsem vyrazila někam z baráku poprve sama. A to do Sabadell sur. Ani jsem nevěděla kde to je, ale záteční lístek na vlak stál 5euro, což mi nepřišlo tak moc, když přemýšlím v eurech, ne korunách.

tak vypadá cesta autem... vlakem to asi bylo podobný

cesta nakonec trvala něco mezi 15-20minutama... vlaky tu nemají špatný... jenom mě nebavilo furt sledovat cedule, jestli tam už nejsme, ale vystoupila jsem dobře, to je důležitý :)

ten oběd, byla nakonec školní akce na takovém pozemku - Plaza, kde bylo vždycky seskupeno pár rodin (my byly 3), které si dělaly oheň a jídlo a tak... a děti tam pobíhaly a hrály si s něčim, co se zdánlivě podobalo písku a bylo to tak jakože na zemi, ale nic moc. takže jsem si tam trochu pohrála s dětmi

otcové se snaží rozdělat oheň - na něm jsou pórky, nebo cibule, neb co to je... rozhodně to je tady sezónní specialita, jak jsem psala, když jsme byli v restauraci a dostali na to ty brindáky... a vpravo je Ester :)

jak si děcka hrály

bylo to docela fajn... ze začátku bylo dost teplo, ale pak se ochaldilo, takže jsme na sebe navlíkli všechno, co sme měli a klepali se na školním doře u moučníků... rodina té známé má pekárnu, tak teda moučníky byly výborný! :)

a ona má 4 menší děti, jedno dospělý a čeká další... :) bylo to takový pěkný vidt tu větší rodinku a vzpomenout si na tu naši... jsou to dva kluci a dvě holky. Mně přišla nejsympatičtější ta nejmenší - Ester. Já vim, většinou bejvaj nejmladší děti nejsympatičtější, ale bylo to tim, že mě z nich nejdřív přijala, že je čtvrtá (jako já) a sice je teď nejmladší, ale brzo přijde další sourozenec, který jí to vezme (jako mně), a taky se mi vždycky líbilo jméno Ester :) jo a taky se mi líbilo, jak se snažila vyrovnat se těm starším. Furt za nima běhala a tak. Pak tam byl jeden kluk a hráli si s pistolkama, tak začal na Ester střílet, sice to bylo jako, ale bylo to takový hnusný. Pak jí bral koloběžku a líbilo se mi, že třetí kluk, Francés, řikal: "Nech ji, to je moje sestra!" (španělsky) :) to bylo strašně pěkný, že bránil svoji sestru :) ti dva nejstarší byli takový... no, takový svý, ale ke konci dne jsem si i s nima trochu začala rozumět. Docela jsem si je oblíbila. Když jsem pak knim šla ještě večer na návštěvu, tak mi pak všichni museli dát pusu na dobrou noc :)

Když jsme byli ještě v tý škole, tak jsme šli na záchody a to byly takový malinký, chodili tam (aspoň ten den) chlapi i ženy a nebyly tam dveře!!!!!!!! to bylo jako jedna z mých nejhorších nočních můr! :D naštěstí ta známá řekla, že bude hlídat, tak jsme to nějak přežili... ale docela mě to překvapilo :D

ten den jsem i zvládla shlédnout dva filmy ve španělštině - Sound of music, u té známé... ale děcka byly docela hlasitý takže jsem polovinu moc neslyšela, ale nějak sem to pochopila :) a pak večer Ramon někde koupil program TV, tak za mnou přišel, že dávají Slumdog Millionaire, jestli se nechci koukat, že Teresa chce... tak jsem šla, protože jsem to už chtěla dýl vidět. No, nějak tak jsem rozuměla...

jo, ale mam radost, protože docela začínám rozumět katalánštině... tdea jakože když vím něco z tématu, o kterým se mluví, tak to chápu. Třeba když se baví o mně, tak rozumím :D

jo a taky jsem tu sledovala, jak vysypávají kontejnery.. mimochodem - tady třídí odpad, i v té rodině, kde jsem byla, říkali, že třídí odpad... a připadají si, že to je něco strašně neobvyklýho :D asi je, ale u nás se to taky dělá :) jo a teda tady vysypávají kontejnery tak, že přijede auto (překvapivě), na straně se vysune takový něco, chytne to ten kontejner zvrchu, má to tam takový něco na zachytnutí, vyzvedne to do vzduchu, vynese to nad to auto, tam se rozevře dno kontejneru, vše se vysype do auta, a pak ho zase snese na zem :) (doufám, že jste to pochopili) :) příště to třeba natočím ;)

tak a k dnešku... :)

konečně jsem vyrazila do města (sama)... vždycky mam pocit, že nějaký město poznám až tehdy, až si ho projedu sama... nenaučim se třeba jezdit v metru, pokud nejedu sama... nepamatuju si tolik věcí, pokud je neobjevim sama...

naplánovala jsem si, že se podívám na klasiky - Sagrada Familia a Rambla de Cataluňa. Pak jsem si řekla, že bych mohla jet na Montjuic a Tibidabo - až tam, kam se dá dojet MHD. Jenomže vzhledem k tomu, že jsem vyrážela po obědě, až před čtvrtou, tak na všechno nebyl čas...

fakt je vtipný, že vyrazíte takhle před čtvrtou a třeba např. supermarket u nás v ulici je zavřenej :)

Sagrada Familia je i zastávka metra, takže to moc složitě nemusíte hledat. Hned jak jsem vystoupila z metra, tak jsem si všimla docela pěkný fronty na lístky... tak jsem se v duchu chechtala těm lidem :D šla jsem si vyfotit Sagaradu a prostudovat plánek metra, kterej jsem si vzala na informacích a naplánovat, kam pojedu :)

Sagrada Familia (pro ty, co by nepoznali) ;)

jela jsem na Plaza Cataluňa a musela jsem přestupovat na zastávce Universidad, tak jsem si tam rovnou i vystoupila, podívala se na Plaza de Universidad

a pak zase jela dál. Myslim si, že to bylo tam, na tý zastávce v metru měli obchod, jmenoval se myslim, že Daily Price a měli tam různý CD a DVD... tak jsem se na to podívala, protože shánim Přátele ve španělštině. Ta jejich řeč není těžká, v Anglii jsem je hodně sledovala a dost jsem se na nich anglicky naučila. A kamarád mi to doporučil, že ta španělština je dobrá. A já bych chtěla něco sledovat, ale právě mě nic jinýho nenapadá. No, tak měli tam docela dobrý filmy i seriály, ale tohle jsem nesehnala (mimochodem pro milovníky U2-měli tam dost CD... od 3euro do asi 7-9euro)... tak jsem si nakonec koupila aspoň DVD Simpsnovi za 3eura, tak uvidíme :)

Když jsem vystoupila na Cataluňa, tak jsem si všimla, že tam je El Corte Inglés... Ptala jsem se Teresy nedávno, proč se to jmenuje ...Inglés... a říkala, že neví, že to je z Madridu... tak nevim, ale je to taková španělská záležitost :) abych zjistila, co tam všechno mají, tak jsem musela vyjet 9 pater - docela dost :)

v osmým (myslim) měli i trochu jídla... byla to taková malá ohraničená část a tam měli vlajky různých států a jáídlo odtamtud... když jsem procházela těma regálama, tak jsem měla pocit, že cestuju :) a ani mi to nepřišlo moc drahý :)

všimněte si těch vlajek nahoře :)

no, po návštěvě El Corte Inglés jsem se teda vydala na Rambla vyhledávat talenty :D ale bohužel začínalo pršet, takže už to všichni (skoro) balili...

jak tam jsou takový malý obchůdky, tak jsem si na jednom všimla cedule: Hledá se prodavačka, svoje CV zanechte tady. Mé srdce zajásalo :D vytáhla jsem z kabelky svůj pomačkaný životopis, jediný, který jsem s sebou nosila pro případ, že by se něco takovýho stalo, a zašla jsem ted za tim prodavačem a ptala se ho španělsky, že jsem si všimla tý cedule a jestli musí ten prodavač umět dobře španělsky, protože moc neumim, ale umim anglicky. A on mi řikal, že sám není odtamtud, takže si myslí že to je v pohodě. Tak jsem se ptala, jestli tam můžu nechat svůj životopis. Tak říkal, že jo, byl strašně sympatický a milý a takový, že mi přišlo, že bym i hned tu práci dal :) tak na ten životopis koukal a ptal se, jestli umim německy (že jsem to tam měla)... tak jsem řekla, že trochu jo, tak říkal, že to je super. Že to není teda do tohoto obchůdku, ale někam jinam (ukazoval směr a říkal co to je, ale nejsem si jistá), tak jsem, a jakože přikyvoval, a tak ještě poděkoval, že jsem mu to dala a já odkráčela :) měla jsem z toho výbornej pocit... zaprve, že jsem mu hezky rozuměla - jak nebyl rodilý mluvčí, tak mluvil pomalu a srozumitelně :) a hlavně protože jsem konečně udělala nějakej pořádnej krok k hledání práce... navíc ten prodavač se nechoval, jako kdyby to byl stý životopis... třeba jo, třeba tu práci vůbec nedostanu. To je skoro víc pravděpodobný, než ji dostat.. ale i tak mam dobrej pocit, že jsem něco udělala :)

Šla jsem dál po Rambla, narazila jsem na ten trh, kde už jsme byli, ale i tak jsem si tam zašla - zavzpomínat :)

různé koření

ááá, ňam! :)

a pak jsem se vydala na metro, protože fakt docela pršelo... né, že by to tak vadilo, ale stejně jem chtěla jinam. Jenomže já jsem vlezla do prvního vlezu do metra, co jsem viděla a to byla chyba... protože tady prostě maj vlaz na jeden směr a vlez na druhej směr. Takže jsem zase vylezla, ale protože jsem měla denní jízdenku, ale tady vždycky musíte při vlezu projít turniketama a projet tu jízdenku, tak mě to nechtělo pustit. Tak mi došlo, že jsem moc brzo za sebou projížděla turniketem, že to maj asi nějak časově chráněný, aby si to lidi nepůjčovali. Tak jsem chvilku počkala a pak už to šlo :)

metro už bylo plnější a já jela na zastávku Selva de Mar. Hledala jsem jeden obchod a údajně měl být někde tam, jenomže jsem ho nenašla. Ono i na stránkách toho obchodu měli napsanou adresu a pak mapu, na který to bylo vyznačeno jinde, tak jsem byla docela zmatená...

ale říkala jsem si, že se projdu dál, jestli tam nebude... tak jsem šla po Rambla... (pro vysvětlení - rambla = dvě silnice a uprostřed mezitím je cesta pro pěší... po stranách těch silnic teda taky... a každá silnice jee jednim směrem... je to pochopitelný? ... takže těch Rambla je tady docela dost. My tu za rohem máme Rambla de st. Andreu)...

jo, jenomže to tamto Rambla bylo pěkně dlouhý. A furt žádný metro. Tak jsem šla, pak se někde zeptala, tak mě ta paní poslala dál... a v dálce jsem viděla tenhle barák:

tak jsem šla dál a dál...

potkala jsem zajímavý park...

a pak jsem došla úplně k tomu baráku...

zblízka

a pak jsem našla metro... Glóries...

před tim metrem něco bylo, asi nějaká exhibice, ale nevim, co přesně...

moji cestu máte tady a je tam pěkně vidět to rambla - jakože dvě silnice :)

ze zastávky Selva de Mar až na Glories

přišlo mi už docela dost hodin, takže jsem návštěvu Montjuicu a Tibidabo zrušila... snad příště :) ale i tak to bylo docela vyčerpávající (hlavně ta dlouhá cesta z metra na metro)...

takže teď už jen doufám, že ta práce vyjde :)) ;)))