Aupairky opět v MADRIDu + aupairák

Tak jako minule, tak i tentokrát si svoje dojmy z Madridu zapisuji čerstvě po návratu z výletu, ale kvůli fotkám nevím, kdy se dostanu k tomu, abych vám to dala na blog. Ale protože jsme jich tolik neudělaly, tak to možná bude rychlejší.

Protože jsem začínala závidět Rádě, která je aupair v La Coruňa a našla si kamarády na couchsurfingu, tak jsem se v pátek rozhodla, že se taky podívám, jestli tam není někdo z okolí.

Z Venturady bohužel nikdo, ale pak jsem natrefila na jednoho kluka ze San Augustín, což je docela nedaleko, a hlavní, co mě upoutalo v jeho profilu bylo, že je aupair. Tak jsem neváhala a napsala jsem mu. Jak se má, jak se mu líbí aupairování, jestli někoho zná a jestli by se třeba nechtěl někdy sejít. To víte, brzký odlet Valerie mě děsí :D

On mi docela rychle odepsal, že se má fajn atd... a že teď má volno a chystá se trochu cestovat. Že v San Augustín nic moc není, tak spíš bychom se mohli potkat v Madridu. Tak jsem mu napsala, že v sobotu jedeme do Madridu a pokud tam bude, nebo by se mu chtělo tam jet, tak ať mi napíše sms a dala jsem mu svoje číslo.

Takže jsme jely ráno do Madridu. Opět nás vezla hostmamka Valerie. Vlastně jsme jely jenom do San Sebastian, kde nás nechala u metra, ale já jsem potřebovala vyměnit v obchodáku Plaza Norte, kde jsme byly ve středu, nějaká trička, tak jsme první zamířily tam. V Plaza Norte jsme teda hledaly ten obchod a po cestě jsme potkaly jiný. Já jsem se tam na něco koukala, něco si koupila, pak jsem šla vyměnit ty trička a když už jsme skoro vycházely z toho obchoďáku, tak jsem si uvědomila, že mobil, který jsem předtím měla v ruce, nemám ani v ruce, ani v kabelce.

No, věřte mi, to mě docela vyděsilo. Ten mobil je dobrý, i když dost už starý a dost mě štve, ale hodnotné jsou pro mě informace a všechny kontakty uvnitř... ale rychle jsem si vzpomněla, že na 99% musí být v tom prvním obchodě, protože když jsem si něco prohlížela, tak jsem si ho tam položila a pak pravděpodobně zapomněla. Tak jsem na něj zkoušela volat a zatím jsme se vracely k tomu obchodu. Když jsme vešly, tak jsem se dívala na to místo, tam nebyl, tak jsem zamířila k té prodavačce, abych se zeptala, a ta mi už automaticky ten mobil podávala. Tak jsem jí moc děkovala a byla jsem moc ráda :)

Takže jsme šly zase hledat metro. Říkaly jsme si, jestli se nebude platit víc, když to bylo na okraji města a jsou tam nějaké zóny, tak jsme se s Valerií o tom trochu dohadovaly u automatu prodávající lístky, takže paní od metra nás asi viděla a ptala se, jestli nám může pomoct, tak jsme se zeptaly a poradila nám. To bylo moc hezké :)

Plaza Norte - pro představu... je to moc pěkné obchodní centrum :)

Náš plán nebyl úplně jasný. Jenom jsme si chtěly ten Madrid užít, Valerie naposledy, vzít to v klidu a pomalu, jít na lanovku a případně do muzea Prado.

Už bylo skoro po poledni a teleférico = lanovka jezdila od 12h, tak jsme se rozhodly to využít. Jely jsme na jeden její konec - Parque de pintor Rosales (nebo nějak tak), tam si koupily ne-zas-tak-levný-ale-ani-přehnaně-drahý lístek za 3.70e (zpáteční za 5.35e, myslím...), dozvěděly jsme se, že cesta trvá jen 11minut, nasedly a poslouchaly výklad z repráčků, co kde můžeme vidět a fotily jako o závod :)

Bylo to docela hezké, ale nestálo nám za to jet podruhé... něco jsme viděly, ale všechno to bylo poměrně daleko. Nejezdí to moc nad centrem.

  

Mezitím mi už psal ten kluk aupair - Laurence, že jede do Madridu a že bychom se teda mohli setkat, kde jsme. Na teleférico to už nestíhal, tak jsme si domluvily sraz ve tři hodiny u Puerta de Alcalá u vstupu do Parque de Retiro :)

My jsme teda prošly tím "parkem" Casa de Campo - nic moc, je to takový jakoby les a je to spíš na ježdění na kole, kolečkových bruslích, nebo běhání. Taky tam je ale park s atrakcemi a ZOO.

Našly jsme metro a už jsme se ubíraly k Parque de Retiro. Ještě jsem Valerii radši ukázala Laurencovu fotku, kdybych ho nepoznala já, ale poznali jsme se dobře, tak jsme se seznámili.

Nikdo z nás neměl speciální plán, ale už se pomalu blížil čas jídla, i když to nebylo tak urgentní, tak jsme si první prošli ještě ten park. Došli jsme k tomu oblouku, co mám jindy na fotkách za jezerem, a prohlídli jsme si ho zblízka - je moc hezký. 

Pak jsme šli do Palacio Crystal, který jsem teda úplně nepochopila, co je, co má znamenat. Nějaký výklad tam mi přišel trochu zmatený. Ale přišlo mi, že to má něco do činění s politikou. Z repráků se tam ozývaly nějaké divné hlasy, které něco říkaly, po zaprášených oknech byly napsané různé slogany, ale spíše revoluční, občas docela zajímavé. A pak tam byla skluzavka, která nám trochu spálila zadek, ale museli jsme to vyzkoušet. Jo a bylo tam trochu jako ve skleníku. Taky to byl Palacio Crystal. Crystal=sklo

Po této návštěvě jsme se rozhodovaly, co dělat dál. Jestli se najíst v tom parku, kde to nebylo moc levné, ale ani zas tak předražené (nevbo nevím, nejsme znalci). Ale ptaly jsme se Laurence a on věděl trochu víc.

Tak jsme zamířili na Plaza de Santa Ana, kdy bylo fajn podníků docela dost.

Sedly jsme si venku po slunečník do stínu, k jednomu podniku a prohlíželi jsme si nabídku. Byla fajn. Měli tapas, nebo prostě malé bagetky plněné něčím. Velikost přibližně jako houska. Cena byla 1euro, 1.20e, 1.50 a 1.80... myslím. Záleželo na typu pečiva a výplni. Ale měli velkej výběr. Myslím, že 100druhů. To taky bylo v názvu toho podniku - 100 montaditos. A pití bylo taky za příznivou cenu. 1e, 1.20e a 1.50e.

Já jsem si dala jednu bagetku s vepřovou šunkou (myslím) a nivou a druhou s kuřetem a ALI-OLI - něco jako majolka s česnekem a nějakým kořením asi. Je to takové místní typické a výborné. Tu jsem si pak zopakovala. A protože jsem furt nechtěla pít vodu nebo Coca Cola a pivo mi nechutná, tak když jste ve Španělsku, tak co jiného si objednat, než Tinto de Verano = Sangría :) byla moc dobrá, tak jsem si pak objednala ještě jednu skleničku a pak, když jsme dojedly a vstala jsem, tak jsem tu trošku alkoholu asi minutu cejtila v hlavě. Pak už to zas bylo ok :) 

Trochu byl problém v tom, že jsme nevěděly (a Laurence zapomněl), že nabídku musíme napsat na lísteček, co byl na stole a počkat, až si ji číšník vyzvedne. Takže jsme docela dlouho čekaly na číšníka, až přijme objednávku, načež jsme se dozvěděly tohle, tak jsme to sepisovaly a čekaly, až si to vezme. Laurence s tím šel dovnitř, ale on si to nechtěl vzít, že přijde ke stolu - divnej. Ale nepřišel, i když jsme na něj trochu mávaly. Mně se moc nechtělo, tak se pak zvedla Valerie a donesla mu to a od ní zo vzal. Tak jsme si dělali srandu, jak někdy má jedno pohlaví výhodu a někdy to druhé.

Bylo to fajn, povídali jsme si, o našich zkušenostech v rodinách, s dětmi, jak máme tolik věcí podobných, srovnávali jsme španělské děti s jinýma, povídali si o zkušenostech, o tom, co jsme navštívili v Anglii, o plánech do budoucna a tak... :)

Mimochodem, obědvali jsme asi v pět hodin :)) jsme Španělé, jak Brno :D a vedle nás seděli 3 chlapíci, taky mluvící anglicky, jeden z nich byl rodilej mluvčí, tak jsme občas trochu poslouchali, o čem se baví :D Laurence zaslechl, že se baví o jeho práci, co dělá při aupair a co bude dělat teď, až skončí jako aupair. Já zase zaslechla, jak se bavili o Czech proper beer ;)) (pořádném českém pivě) ... tak to bylo trochu vtipný. A já, společenský typ, jsem si říkala, že jsme se mohli seznámit a bavit spolu, ale bylo to moc fajn tak, jak to bylo. (ale teda škoda, že jsme to jídlo nevyfotily... to byla největší chyba dne... celkově jsme nějak moc nefotily...)

Vzhledem k tomu, že Museo del Prado, které je něco jako národní muzeum, je v sobotu od 18h do 20h (kdy zavírají) zadarmo, tak jsme to chtěli využít a šli se tam podívat. No, čekala jsem, že to je větší a moc nás to teda nezaujalo. Byli jsme rádi, že jsme za to nedali těch 8euro.

Jo, bylo tam strašně moc náboženských obrazů, strašně moc obrazů lidí, a pár obrazů krajin a měst, které se nám líbily. Z autorů si pamatuji jen Velasquez, Goya (toho tam bylo hodně) a mám pocit, že i Rubens...?

Takže jsme to tak prošli, až na ty krajinky a nezabralo nám to ani moc času. Jinak byl tam jeden malej obrázek jedné hory na Mallorce, kterou jsem poznala. Byl to takový speciální tvar, že to nešlo nepoznat. Teda doufám, že to byla ona :D a taky tam byl jeden pohled, který jsme viděly z té lanovky. Město namalované z toho místa.

vůbec jsme se na pózách nedomlouvali, ale vyšlo to pěkně vtipně :)) (to je Laurence, kdybyste nepoznali... :) vypadá hodně anglicky a někteří říkají, že vypadá trochu jako Robert Pattinson) ;) :D

Už se připozdívalo, tak jsme šli jednom do El Corte Inglés na Puerta del Sol, kde Valerie koupila pro svoji rodinu domů Turrón a šli jsme k obchodu Trapitos, kde pracuje její hostmatka, vyčerpaně jsme si sedli na lavičku, zeptali se, jestli může Laurence jet s náma autem, jestli ho vezmem, pozdravili jsme Marinu (jedna z holek, co ji Valerie hlídá, ta, co si ze mě dělá srandu) a čekali na odjezd.

A pak jsme dojeli domů, já to všechno vyklopila své hostrodině, oni se divili, že jsem se nebála se takle sejít s někym cizím a že bych jim to příště měla raději říct (ale já jsem to taky předem moc nevěděla)... a to vlasně pak řešili docela dlouho... že oni by se možná báli, že sami by se takhle s někým nesetkali, že to může být podvodník a tak... :)

pak si odešli na skleničku a poprosili mě, jestli bych nemohla jenom občas kouknout na holky, kdyby něco, oni je uložili a šli.

No holky "něco". Když jsem si pustila vodu ve sprše, tak jsem slyšela, jak Maria ťuká na dveře a volá mě. Tak jsem se ptala, co se děje, tak mi říkala, že chce spát s někým dospělým. Řekla jsem ji, že to vyřešíme, až se vysprchuju.

Rada pro vás: nenechte své děti zvyknout spát s vámi v pokoji, či hůř - v posteli. Pak si těžce odvykají!!

Tak jsem se jí snažila přesvědčit, že nepotřebuje, ale nakonec jsem to vyřešila tak, že jsem si tam sedla napostel s notebookem a sepisovala jsem vám tadyto všechno, dokud neusnula.

Taď už to mám napsané, přišli rodiče, je 0:47. Netušila jsem, že mi to bude trvat tak dlouho, ale uprostřed se mi nějak sekl notebook, tak jsem si musela dát pauzu.

Jsem strašně unavená a nadšená, že zítra nemusím vstávat brzo. Snad se pořádně vyspím.

Aaaaaaaaaaaah:-O

Byl to super den! :)