výlet k zřícenině Cotos

Na kopečku, u vstupu do naší urbanizace, je taková zřícenina ve tvaru rotundy, která mě zajímala už od prvního dne, co jsme kolem ní projížděli. všichni ale říkali, že to nic není, takže jsem se tam dlouho nedostala. Navíc by to znamenalo cestu do kopce, z kopce a do kopce...až na druhou stranu urbanizace... a pak zpět. Ale tento víkend, protože jsem, kromě pátečního výletu na papeže, nic nepodnikla, a v neděli jsem si říkala, že přece nebudu celý den doma, tak jsem si obula svoje botasky, které se mi od března v kufru už jenom válely "pro případ", do kabelky si střihla lahev s vodou a vyrazila jsem :)

Bylo fajn, že po neuvěřitelně horkém týdnu, kde se denní teploty blížily ke 40°C, bylo lépe, foukal větří, zatahovalo se a ke konci výletu na mě dokonce i začaly padat kapky deště, ale byl to moc fajn výlet, byla jsem ráda, že jsem se vydala, i když ty boty mě neuvěřitelně tlačily (odvykla jsem si)...Našla jsem tam tu svoji "oázu klidu a nikoho" dokonce i s výhledem, kterou jsem neúspěšně hledala na Mallorce a tady jsem ji vlastně ani nehledala... :D

Taky jsem zjistila, co mi tohle léto chybělo - lezení po horách, nebo aspoň větších balvanech... :) tak jsem si to zase užila... dokonce jsem i dostala šílený nápad, vylézt uvnitř té rotundy po těch cihlách nahoru. Ale uznala jsem, že to je sebevražedný nápad, i když by to šlo. No, takové lezecké nápady jsem ještě nikdy neměla. A kdyby to věděla moje hostrodina, tak by mě raději ani nepustili z domu :D

Nakonec jsem si tam sedla na jeden balvan, poslouchala hudbu, koukala na projíždějící auta na dálnici a přijíždějící auta do urbanizace a prostě si užívala ten klid... :)