dějou se věci... :)

Dneska jsme šli zase po "dlouhé" době do školy. Teda pokud nepočítám včerejší kurz španělštiny, na kterém nás bylo 7 z cca 22 lidí.

Vstávání bylo teda hodně hnusné, podařilo se mi vstát asi až napočtvrté.

Jinak se mi ale dneska povedlo zapomenout PIN na půjčení Burgos kola, a dokonce zkoušet ten pin tak dlouho, až mi zablokovali kartu. Takže teď budu muset někdy do tý jejich kanceláře ho odblokovat. PIN jsem už zapomněla podruhé. Vím přibližně, jaký tam jsou čísla, ale prostě najednou nějaký cvak v hlavě, a nemohla jsem si vzpomenout. Minule se mi to takhle stalo a po cestě domů ze školy jsem měla najednou cvak v hlavě zpět, a PIN jsem věděla. Divný... Nestává se vám něco takového?

Aby toho dneska nebylo málo, tak na jednom předmětu nám učitelka dala malý testík, aby zjistila, jestli jsme alespoň začali číst jednu část knihy, co nám zadala. Hmmm, já jsem to začala číst asi před dvěma týdny, a přečetla jsem tenkrát asi 3-4 stránky. Jenomže to, na co se ptala, bylo asi až na páté, či šesté stránce. To je pech, co? Bylo teda ale hodně lidí, co to nečetlo. Já jsem si vzala papír a původně jsem si myslela, že tam nic nenapíšu, ale nakonec mi nějak přišly myšlenky a asi pět vět jsem tam vyplodila. Někteří sice psali skoro slohy, ale aspoň bylo vidět, že jsem se na to koukla. Myslím si, že podstatu věci jsem zachytila :)

O hodině literatury měl první člověk prezentaci na knížku. To mě čeká za dva týdny. Půlhodinová prezentace...španělsky! Rozbor knihy. Ještě k tomu to rozebrat na min. 10 stránek A4. Fuj! Prezentace mi přišla dobrá ale ta učitelka té slečně pak dala ještě asi tak 5 různých více či méně záludných otázek. To jsem teda nečekala. Fuj! Začínám se trochu děsit :D

O poslední, třetí, dvouhodinovce, jsem byla už tak hotová, že když jsme koukali na jeden dokument od Buñuela, tak jsem skoro usnula. Teda moje mysl spala, a já jsem se přitom snažila otevírat oči a koukat na to :D Bylo to vtipný, když si to uvědomím :D Já jsem myslela, že to vnímám, ale když jsme na to koukali podruhé, tak jsem zjistila, že si to vůbec nepamatuji :D Ale jinak jsem zaperlila, protože se nás ten učitel na něco ptal a já jsem jako jediná odpověděla (buď jsem to jako jediná věděla, nebo jsem byla nejrychlejší, to nevím :D ). Hodně ráda jsem tu školu v 15h opustila.

Včera jsem se bavila s holkama, že mají kolečkové brusle. Počasí se už lepší a včera jsem měla strašnou chuť jít běhat. Já nemám ráda běhání, ale párkrát do roka (obzvlášť v cizině, se mi tohle stává). Šla jsem teda běhat, jenomže mám nějaké moc široké legíny v pase, tak mi padaly :D Ale vážně padaly tak, že mi sjížděly do půlky zadku. To zaprvé nebylo slušné, a zadruhé to nebylo příjemné. Ke konci jsem přišla na to, že bych si je mohla zagumičkovat. Pak mi už nepadaly. Jenomže také jak neběhám, tak nemám cvik a strašně rychle se unavím. Takže jsem to hodně brzo otočila, navíc strašně foukalo (no, to tu bude asi vždycky), a začalo kapat. Byla jsem docela hotová, ale měla jsem dobrý pocit. Po cestě zpět jsem to vzala podél řeky po trávě - jakože po břehu. Jenomže jak tu byla nedávno ta řeka rozvodněná (na obrázku), tak jsem se teda chvílema bořila do bahna. Jo, ale pojďme zpět k těm kolečkovým bruslím. Po tom běhání, ze kterého jsem byla docela znechucená, jsem si říkala, že se mají, že mají ty brusle. Jezdit s nimi na kole moc nemá smysl. Tady po rovině to je prostě moc velká pohodička. Koukla jsem teda na segundamano (stránka, kde se nabízí věci na prodej a tak), a hned mezi prvními jsem tam viděla kolečkové brusle za 25 euro. Cena mi přišla fajn na to, že brusle nebyly skoro používané, tak jsem dnes ráno dotyčnému napsala SMS, jestli brusle ještě má, a jaká je velikost. Hned mi odepsal, tak jsme se nakonec dohodli, že se v 17h sejdeme u Muzea Lidské Evoluce (fuj! český překlad), já si je vyzkouším a kdyžtak koupím. Takže ode dneška mám kolečkové brusle!! :) juchů, už se těším, až budu jezdit. Podmínky jsou tu na to ideální, hodně cyklistických stezek, na bruslích můžu jezdit i do školy :)

pro vysvětlení... mezi stromy normálně teče řeka. nalevo a napravo je už ale normálně tráva na procházení se. Takhle to vypadalo, když nám tu pršelo delší dobu...

mé nové brusle :)

Poslední zmínka bude o víkendu. V neděli byl v té církvi, kam chodím, společný oběd, tak jsem se rozhodla připravit něco českého. V sobotu jsme se sešly s Johannou (američankou, kamarádkou, spolužačkou), ještě tu byla Claire (francouzka, kamarádka, spolužačka), pekly jsme a tak. Já jsem udělala bramboráky a štrůdly. Johanna dělala cookies. Bramboráky dopadly dobře. Mám pocit, že jsem je dělala poprvé v životě. Neměla jsem sice majoránku, ale oregano a provensálské koření to nahradilo. Štrůdl byl taky dobrý, jen u toho druhého jsem se nějak asi zamyslela, sice jsem tam dala strouhanku pod jablka, ale zapomněla jsem tam dát cukr a hlavně skořici!! Achjo :D byl dobrý, ale chyběla tam :D

V neděli byl teda ten oběd, bylo to super, zas jsem poznala nějaké nové lidi a popovídala už s těmi známými, procvičila španělštinu, utužila vztahy, porovnávala kultury, ochutnala výborná a méně dobrá jídla, a prostě jsem si to užila :D začínalo to celé ve 12h, já jsem šla domů v 19h a to tam ještě většina těch mladých (jóvenes) zůstávalo.

Aha, tak to nebyla poslední zmínka. Teď bude. Přijel Luís po měsíci :D (pro neznalé, Luís je můj spolubydlící, co má teď práci v Madridu, takže tu není). Přijel v neděli ráno, to jsem ho viděla asi 5 minut, zas běžel pryč, a přišel pak asi okolo půlnoci, a bavili jsme se asi do dvou ráno. Je to fajn ho tu zas na chvilku mít. Využila jsem toho a zeptala jsem se ho na všechno, co jsem potřebovala, pobavila se, a tak. V pondělí jsem to taky viděla tak nějak podobně - večer, a v noci. Tentokrát jsme se trochu bavili o práci, tak mi nakonec koukl na životopis, a pomohl mi ho předělat. Předělat teda hodně, a jsem s ním spokojená. Vypadá mnohem líp. Jsem ráda, že se mi na to koukl, a že nemusím dávat ten starý :) Tak uvidíme, jak to hledání práce půjde :)

Toť asi vše :)

Pěkný týden!! :)