léto, které uteklo, a mé páté přes deváté

Vím, a je mi líto, že jsem na tento blogu už přes měsíc nenapsala. A to jsem se chystala. Nejednou. Měla jsem nemálo nápadů, ale málo času, a hlavně asi odhodlání. Taky vám chybí v létě?

Po příjezdu ze Španělska domů jsem se ocitla v nekonečném víru událostí. A když jsem zrovna nebyla na nějaké akci, pryč, nebo před, či po odjezdu, musela jsem se učit na zkoušku. Teď mám před sebou ještě dvě. Takhle to vypadá s erasmem. Prý to je jen o party. Já nesouhlasím. Možná byl semestr ve Španělsku uvolněnější, ale učit jsme se tam museli, a to dost, a to volno, které jsme tam měli, jsme si vynahradili před odjezdem, kdy jsem se snažila zvládnout 12 zápočtů a 6 zkoušek v necelých 4 týdnech (to znamenalo, že maximum jsem se snažila zvládnout v předtermínech - předvánoční stres teda nebyl kvůli Vánocím), a dva předměty jsem nestihla vůbec, protože za a) jedna učitelka rodila, takže nebyla ve škole, a za b) pan docent externista nám dal masakrózní termín před Vánoci, kdy jsem v tom samém týdnu měla další 2-3 zkoušky, anebo až v únoru, když jsem už byla ve Španělsku. Takže ten a) předmět jsem dělala v červenci, a ten b) budu dělat v září, k tomu jsem si ještě přibrala samostudium angličtiny, kterou bych taky ráda v září zvládla - je to předmět, který byl v letním semestru tady na mé univerzitě.
Ale o tom jsem mluvit nechtěla :)

Chtěla jsem tu před deseti dny psát článek o tom, jak jsem opět zestárla. Letos jsem to snášela jaksi blbě. Byla shoda mnoha okolností, ve kterých jsem se zrovna nacházela. A taky jsem si už dřív nějak složitě vypočítala, že věk 21 let je ten nejlepší! Ten rok byl vážně nejlepší, ale určitě ještě budou další mnohem lepší. Doufám :) Teď je mi tedy 22. 2x mé oblíbené číslo 11 :) Jsem po dvou letech opět doma na prázdniny, a celkem si je užívám, ale jakmile někdo na facebooku, či blogu, zmíní, že je v cizině, tak mu závidím (vím, neměla bych, ale ta touha tam být je moc silná) :)

K mému jménu Jířa, již dávno přibylo druhé: Georgie, ale poslední dobou mám pocit, že ostatní vidí něco, co já ani ne, a říkají mi cestovatelka. Já si ani tolik nepřijdu. Nemyslím si, že člověk, který na 5 měsíců někam odjede, je cestovatel. Na erasmus poslední dobou jezdí už vážně každý druhý, nebo teda třetí. Já se inspiruju u lidí, kdo jsou opravdoví cestovatelé, a porovnávám se s nimi. Ti toho znají mnohem víc, a ti si zaslouží ten titul. Proto se s tím jménem moc neztotožňuji. Ale pohled je vždy jiný podle toho, na jaký okruh lidí se člověk zaměřuje. Nicméně možná to letos bude ještě jinak. Možná i budu moci přijmout tento "titul". 
Do školy se totiž ještě nevracím, chci přerušit studium na semestr, a strávit bych ho měla někde v zahraničí. Věc je ještě stále v jednání. Ehm, v mé hlavě už asi 9 měsíců, a prakticky je tak trochu v rukou jiného člověka, se kterým jsem v kontaktu už přes 4 měsíce. Tento měsíc to už bylo velmi napínavé, zjistila jsem, že došlo k nějakým nedorozuměním, to se ale naštěstí vyřešilo, a věci vypadají skoro i lépe, než jsem si je původně plánovala :) Nechte se překvapit, pro mě to je vše také stále překvapení.

Na závěr bych už jen přidala pár fotek z tohoto léta, a trochu naděje, že se tu ozvu po kratší odmlce, než té minulé ;)

český les.. ten jsem dokázala ocenit až po bydlení 5 měsíců v centru španělského města

návštěva Prahy

50x jinak ;)

hlídání neteře ;)

natírání střechy

Sraz s kamarádkou z Venezuely. Moc zajímavý rozhovor o poměrech ve Venezuele, politice, ekonomice, a tak... :)

na svatbě bratrance s neteří a synovcem :)

v Německu s kamarádkama Maďarkama před přípravou maďarských palačinek :)

International Youth Festival v Liberci 2013 :)

Ještěd 50x jinak ;)

kamarád Španěl

kapky

dort se svíčkama jsem k narozeninám nedostala, tak jsem si aspoň symbolicky zapíchla svíčku do kytky a sfoukla ji ;)

s bráchou na dovolené :)

pod Petrovými kameny... u Pradědu

cesta z Pradědu... mám pocit, že se to tam jmenuje Bílá voda, nebo nějak tak...

pouť

a já jsem na pouti prodávala a vařila naši novopackou kávu :)