Tak už jsem tady :)
Středa byla velmi odpočinkový flákající se den, protože Jo měla školu od rána do odpoledne, tak jsem byla doma, dopisovala jsem články, nahrávala fotky na facebook, odpovídala na emaily, a koukala s Jo mamkou na Cupcake war. Ochutnala jsem grilled cheese, což je v podstatě osmaženej sendvič - toast, sýr, toast :) Taky jsem zachránila psa, který si pochodoval venku po stole se slunečníkem, zahákl se do provazu od slunečníku a nemohl se z toho dostat. Tak jsem ho musela nadzvednout a vyháknout nohy. Pak slezl a začal na mě skákat. Za co jsem si to zasloužila? :D
A jako naschvál to byl první den, kdy nesvítilo sluníčko, tak se mi ani nechtělo ven :D Byl to ale fajn den.
Myslím si, že jsem už překonala posun času, že už ani nejsem tolik přes den unavená, i když stále chodím spát dřív, než bych normálně šla doma.
Večer jsme ještě měli New York-style pizza. Bylo moc milé, jak chtěli, abych ochutnala hodně místního jídla. A pak jsme s Jo vyrazily do Readingu, kde mě měla převzít Judy a odvézt do Bethlehemu. Cesta měla trvat hodinu, vyrazily jsme včas a všechno šlo dobře, až do té chvíle, co jsme byly už u Readingu a potřebovaly jsme najít výjezd z dálnice, abychom se dostaly na místo srazu. No, a sjely jsme asi blbě. Tak jsme projely nějaké parkoviště a vracely se na dálnici, pak jsme to asi zase přejely, tak jsme jely někam moc daleko, kde jsme to zas otáčely, tak jsme se vrátily, a sjely asi zase úplně stejně, jenom z jiné strany, tak jsme Judy telefonovaly, tak nám to vysvětlovala, tak jsme několikrát prokroužily velká parkoviště u několika obchoďáků, projely jsme to křížem krážem tam a zpět, několikrát jsme volaly Judy, a nakonec jsme to vzdaly, protože jsme se prostě nemohly dostat z toho bludnýho kruhu, a požádaly jsme Judy, která měla navigaci, jestli by raději ona nepřijela na místo, které jsme znaly. Tak ona přijela, a my jsme byly rády, že jsme se našly. Rozloučila jsem se s Jo, a jela jsem s Judy do Bethlehemu.
In the evening we had some New York-style pizza. It was really nice of them to allow me to try as much local food as I could. Then Jo and I set off to Reading where Judy would pick me up and take me to Bethlehem. The journey was about to last an hour so we left on time and everything went well until we arrived to Reading and needed to find the exit from the highway but we probably took the wrong one. We went through the parking lot and went back to the highway, but then we missed the exit so we went for a while until we found an exit we could take to come back, then we took the same exit as before but we went from the other side. We were lost so we called Judy; she explained where she was so we tried to find her going back and forth through these shopping malls and the parking lots, and streets. But we just couldn’t find that place. As one point we almost thought we were there but then found out that we weren’t so we gave up and called her if she could meet us at a very well visible parking lot that we chose. She had a GPS so it was easier for her. We were happy when she came that it was over. I said goodbye to Jo and went to Bethlehem with Judy
Když jsme přijely, tak nás to vedlo nějakýma ulicema, a v jednu chvíli jsem měla pocit, že to tam znám, protože jsem doma na google maps projížděla ve Street View tu ulici, kde se tahle církev schází. A vážně, za chvilku mi Judy říkala, že po levé straně můžu vidět tu budovu. Tak to bylo vtipný. Pak jsme projely nějakou čtvrtí, kam bych se asi v noci neodvážila jít, vyjely jsme příšernej kopec (asi jsem vzdala svoje myšlenky na ježdění tady na kole), ještě jsme vyjely kopeček k domu mých hostitelů, a byly jsme tam!
Tracy a Rhonda mě uvítali, ukázali mi pokoj, který mám jakože ve sklepě, a pak jsem si s nima chvíli ještě povídala o tom, co budu dělat, jak to tady funguje, a tak. Hned jsem si je oblíbila, jsou super :) Prý kdyby mi ten můj pokoj přišel malý, ať řeknu, že to nějak vyřešíme (podívejte se na fotky) ;) a mám v pokoji prý největší televizi (projektor). A to já zrovna moc televizi nesleduju.
Nicméně dneska mě už prý čeká to šílenství od 15:30 do večera. Hodně řvoucích dětí běhajících nahoru a dolu, a tak. Tak jsem zvědavá! :)
Středa byla velmi odpočinkový flákající se den, protože Jo měla školu od rána do odpoledne, tak jsem byla doma, dopisovala jsem články, nahrávala fotky na facebook, odpovídala na emaily, a koukala s Jo mamkou na Cupcake war. Ochutnala jsem grilled cheese, což je v podstatě osmaženej sendvič - toast, sýr, toast :) Taky jsem zachránila psa, který si pochodoval venku po stole se slunečníkem, zahákl se do provazu od slunečníku a nemohl se z toho dostat. Tak jsem ho musela nadzvednout a vyháknout nohy. Pak slezl a začal na mě skákat. Za co jsem si to zasloužila? :D
A jako naschvál to byl první den, kdy nesvítilo sluníčko, tak se mi ani nechtělo ven :D Byl to ale fajn den.
Myslím si, že jsem už překonala posun času, že už ani nejsem tolik přes den unavená, i když stále chodím spát dřív, než bych normálně šla doma.
So I am finally here in Bethlehem, PA :)
Wednesday was a very relaxed day because
Jo had classes from morning till the afternoon and then some tutoring. So I was
at home, writing posts, uploading pictures on facebook, responding to emails, and
watching with Jo’s mum Cupcake war. I tried Grilled cheese, it seems like
something local. I also “saved” a dog that was walking on a table with the
garden parasol, and got hooked with a cord from the parasol and couldn’t get
out. So I had to pick him up and get the cord away.
And as if on purpose, this was the first
day when the sun wasn’t shining and in the morning it had even rained. So I
didn’t feel like going outside much :D But it was a nice day.
I also think that I have finally overcome
the jetlag. Well, at least I hope. I don’t feel that tired during the day
although I still go to bed earlier than I do at home.
Večer jsme ještě měli New York-style pizza. Bylo moc milé, jak chtěli, abych ochutnala hodně místního jídla. A pak jsme s Jo vyrazily do Readingu, kde mě měla převzít Judy a odvézt do Bethlehemu. Cesta měla trvat hodinu, vyrazily jsme včas a všechno šlo dobře, až do té chvíle, co jsme byly už u Readingu a potřebovaly jsme najít výjezd z dálnice, abychom se dostaly na místo srazu. No, a sjely jsme asi blbě. Tak jsme projely nějaké parkoviště a vracely se na dálnici, pak jsme to asi zase přejely, tak jsme jely někam moc daleko, kde jsme to zas otáčely, tak jsme se vrátily, a sjely asi zase úplně stejně, jenom z jiné strany, tak jsme Judy telefonovaly, tak nám to vysvětlovala, tak jsme několikrát prokroužily velká parkoviště u několika obchoďáků, projely jsme to křížem krážem tam a zpět, několikrát jsme volaly Judy, a nakonec jsme to vzdaly, protože jsme se prostě nemohly dostat z toho bludnýho kruhu, a požádaly jsme Judy, která měla navigaci, jestli by raději ona nepřijela na místo, které jsme znaly. Tak ona přijela, a my jsme byly rády, že jsme se našly. Rozloučila jsem se s Jo, a jela jsem s Judy do Bethlehemu.
In the evening we had some New York-style pizza. It was really nice of them to allow me to try as much local food as I could. Then Jo and I set off to Reading where Judy would pick me up and take me to Bethlehem. The journey was about to last an hour so we left on time and everything went well until we arrived to Reading and needed to find the exit from the highway but we probably took the wrong one. We went through the parking lot and went back to the highway, but then we missed the exit so we went for a while until we found an exit we could take to come back, then we took the same exit as before but we went from the other side. We were lost so we called Judy; she explained where she was so we tried to find her going back and forth through these shopping malls and the parking lots, and streets. But we just couldn’t find that place. As one point we almost thought we were there but then found out that we weren’t so we gave up and called her if she could meet us at a very well visible parking lot that we chose. She had a GPS so it was easier for her. We were happy when she came that it was over. I said goodbye to Jo and went to Bethlehem with Judy
Když jsme přijely, tak nás to vedlo nějakýma ulicema, a v jednu chvíli jsem měla pocit, že to tam znám, protože jsem doma na google maps projížděla ve Street View tu ulici, kde se tahle církev schází. A vážně, za chvilku mi Judy říkala, že po levé straně můžu vidět tu budovu. Tak to bylo vtipný. Pak jsme projely nějakou čtvrtí, kam bych se asi v noci neodvážila jít, vyjely jsme příšernej kopec (asi jsem vzdala svoje myšlenky na ježdění tady na kole), ještě jsme vyjely kopeček k domu mých hostitelů, a byly jsme tam!
When we arrived to Bethlehem, the GPS took
us through some streets of the city and at one point I just felt that I knew
that place because I had checked out those streets at home using Google maps
Street view, especially the street where the church is. And after thinking
about this Judy said “oh look, there is the church where you would be working”.
So I was right. I knew that street :) Then we went through a neighborhood where
I wouldn’t feel comfortable walking in the night. We went up a horrible hill so
I thought that using a bike here wasn’t such a good idea :D And the last hill
was in the street to my host. And so we were there!
Tracy a Rhonda mě uvítali, ukázali mi pokoj, který mám jakože ve sklepě, a pak jsem si s nima chvíli ještě povídala o tom, co budu dělat, jak to tady funguje, a tak. Hned jsem si je oblíbila, jsou super :) Prý kdyby mi ten můj pokoj přišel malý, ať řeknu, že to nějak vyřešíme (podívejte se na fotky) ;) a mám v pokoji prý největší televizi (projektor). A to já zrovna moc televizi nesleduju.
Tracy and Rhonda welcomed me at home, they
showed me my room which is in the basement and then I talked to them for a
while about what would I do, how do the things work here and so on. They are
really nice people! :) And I was told that if I felt that my room was too small
I had to tell them and we would try to solve the problem (see the pictures).
And I have the biggest TV of the house in my room. And I don’t watch TV that
much. Maybe I will :)
Nicméně dneska mě už prý čeká to šílenství od 15:30 do večera. Hodně řvoucích dětí běhajících nahoru a dolu, a tak. Tak jsem zvědavá! :)
However, today in the afternoon the craziness starts.
Many screaming kids running up and down as Tracy says. So I am very curious! :)
To je vážně bezva, že ti chtěli ukázat, co nejvíc typických jídel :)
OdpovědětVymazatA to bloudění, to bych se asi picla. :D Ale hlavně, že to dobře dopadlo :)
Pokoj mi přijde pěkný, jen by mi asi chyběla okna. Teda vidím správně, že tam nejsou? :D
Přežij dnešní nápor a zase se ozvi :)
tak super, že jsi na místě! :-) pokoj je fakt "malej" no :D a co přesně budeš s děckama dělat? :)
OdpovědětVymazatAhoj, skvělé, že jsi dorazila! Snad se budeš cítit v pokoji dobře, nevím, jestli bych to zvládla bez oken. mŮŽEŠ si tam někudy větrat?:)
OdpovědětVymazat