PENNSYLVANIA: busy Tuesday

Úterý byl skvělý plný den.
Ráno jsme se s Jo vydaly na takové setkání studia bible, na které chodí. Oni tam čtou knížku One thousand gifts, a k tomu si pouštějí video, a pak o tom diskutují. Bylo to moc zajímavé, jen ta autorka píše, i mluví na tom videu, strašně poeticky, jak několik těch žen zmínilo, takže to bylo pro mě docela těžký pochopit. Nevím, tenhle styl psaní mi úplně nesedí. Ale bylo to fajn, a asi co mě nejvíc zaujalo, byl dům té ženy, u které se to konalo. Ach... To byl snad nejhezčí dům, v jakém jsem kdy byla, takový bych chtěla. Velký, prostorný, s obrovskýma oknama, všude dřevo, krásně dekorovaný. No, neměla jsem foťák, a kdybych měla, tak by mi asi bylo blbý si ho fotit. Ale to je asi můj sen. Přijde mi, že v Čechách, i když bydlí člověk na vesnici, a má prostor si postavit velký dům, tak to neudělá. Tady se toho ale nebojí. Po setkání jsme jely domů, rychle jsme se najedly, já jsem skypovala s Jill, která mi pomáhá s organizací těchto cest, tak jsme domlouvaly můj středeční odvoz do Bethlehemu, a rychle jsme zase jely.

Tuesday was such a great busy day.

In the morning Jo and I went to a Bible study that she goes to every week. They read a book One thousand gifts, watch a video that goes with it and then discuss it. It was quite interesting but the author of the book and video is quite poetic so sometimes it was quite difficult to follow it. I am not really into this poetic style but maybe if I was a native speaker it would be better. But what I liked the most about the Bible study was the house of that woman. Jo had actually told me before that she liked her house, and I just loved it! Ahhh... That might have been the most beautiful house I have ever been to, I would love to have a house like that! It was huge, spacious, with big windows, with wood everywhere and really nicely decorated. I didn’t have a camera with me but if I had I would still feel a bit weird to be taking pictures of the house. But that’s my dream. I think that in the Czech Republic even the people who live in the village and have as much as space as they want; they wouldn’t build a house like that. But the Americans aren’t afraid of big spaces. After this meeting we went quickly home, ate skyped with Jill who is helping me with organizing this journey and talked about my Wednesday’s arrival to Bethlehem, and then we left quickly.

Jely jsme totiž do divadla Sight and Sound. Normálně lístky stojí asi 50 dolarů pro jednoho člověka, ale Jo má v církvi nějakou paní, která tam pracuje a nabídla jí lístky zdarma. To bylo moc milé, protože bychom se tam jinak asi nevydaly. Divadlo je krásné a obrovské. Je tady asi hodně známé, vyhlášené, a Jo říká, že se jí líbí víc, než Broadway. Divadlo je křesťanské, tak tam hrají příběhy z Bible. My jsme šly na Noeho, tak jsem byla zvědavá. A show to byla velká! Nevím, jak moc znáte příběh o Noemově arše, ale kromě tančení, zpívání, a hraní, jsme viděli živá vycvičená zvířata běhat po pódiu, a velmi promyšlené rekvizity. Nemají totiž jeviště jen vepředu, ale i po stranách. A jak to otevřeli, tak jsem si jen řekla "wooow". Bylo to fakt pěkné, jen se nám s Jo nelíbil úplně konec, který nám tam moc nepasoval.

We left home because we were going to the Sight and Sound Theater. The normal price for the tickets is 50 bucks for a person but Jo knows a woman from her church that works in that theater and offered us some free tickets. That was really nice because we wouldn’t go there otherwise. The theater was nice and big. It is quite famous here and Jo says that she likes it better than Broadway. The theater is christian so they play Bible stories. We went to see Noah. I was very curious about it. And the show was big! I don’t know whether you know the story of Noah’s Ark, but apart from dancing, singing and acting, we could see live trained animals running on the stages, and also some very good props. The stage is not only in front but also on the sides of the theater which makes it really cool. When they opened the sides, I was just like “wooow”. It was really nice, the only thing we didn’t like the end that just didn’t fit there.

Po představení mě Jo vzala do jejich "mall" - obchoďáku, kde jsme ale byly jen krátce - sháněla jsem zimní kabát, protože jsem si ho nedovezla, a brzo bude potřeba, ale zatím jsem nesehnala. Pak jsme vyrazily do Millersville - univerzita, kde ona studuje. Měla totiž jednu hodinu od 18h, a protože mě to zajímalo, tak psala své učitelce email, jestli by nevadilo, kdybych se přišla podívat. Byla to hodina o výuce cizího jazyka, asi něco jako didaktika, a bylo to super, protože to bylo fakt hodně praktický. I mě tam představila, a občas se mě ta učitelka ptala na to, jak věci fungujou v ČR, protože ona sama je z Německa. Tak se asi snažila, aby ti Amíci neměli jen ten svůj úzký pohled na věci. Byla jsem moc ráda, že jsem se toho mohla zúčastnit. Pak jsme už jen nasedly do auta, a jely domů. Navečeřely se, koukly na film, a šly spát.

After the show Jo took me to the mall but just for a while as she had to go to a class later. I was looking for a winter coat because I didn’t bring mine and I would need it soon. I haven’t found the one I would like to have so then we left and went to Millersville – Jo’s university. She had a class starting at 6 pm, and I was really interested in how were her classes going in the US so I asked if I could join. Jo wrote her teacher asking if it was ok for me to come and she didn’t mind so that was great! It was an interesting class – about teaching foreign languages and I liked it because it seemed really practical. Jo even got to introduce me to the class which was really nice and the teacher asked me some question to know how the system works in the Czech Republic. She is from Germany so she was trying to get the students to have more ways to look at some topics. I think this class was very useful for me and if I remember something I might use it in the future :) After that we just sat in the car and went home. Had dinner, watched a movie and went to bed :)