Moravian Theological Seminary

Ve středu jsem měla trochu pozdvižení oproti jen odpolednímu programu.

Dopoledne jsme jeli do Moravian Academy. Je to prestižní soukromá škola vedená Moravian Church - Jednotou Bratrskou. Někdo se tam rozhodl, prý děti, že budou podporovat Esperanza for Bethlehem. Mimo jiné činnosti máme totiž k dispozici plechovkové jídlo. Tak tomu říkají. Znamená to, že máme prostě k dispozici pro rodiny plechovky všeho možného, a i třeba jiné jídlo jako cereálie, arašídové máslo, těstoviny, a tak. Kdykoliv oni potřebují, vezmou si to. Jsou mezi nimi prostě rodiny, kde doma nemají jídlo, tak vědí, že tam je k dispozici, a oni si ho můžou vzít. Já jsem teda s Tracym jela to jídlo vyzvednout. Bylo to vtipné. Většina dětí měla nějakou tašku, některým se to trhalo, nebo tak. Ale každé dítě doneslo aspoň jednu plechovku, a dávali nám to do auta. Doma jsme to vynosili a vyskládali na stůl, abychom koukli na to, co donesli, protože jsou věci, které prý ty rodiny nejedí a nespotřebovali je. To se dá stranou, a z toho se budou vařit společná jídla, nebo se to dá Helen, která ze všeho dokáže vytvořit něco dobrého, a často pro církev vaří.

On Wednesday, I had an opportunity to experience something more than just the afternoon program.

In the morning we went to the Moravian Academy. It’s a prestigious private school. Someone there decided, probably the kids, that they would like to support Esperanza for Bethlehem. As a matter of fact, among other activities we provide canned food for the families. So whenever the families need food, they take it. So I went with Tracy to pick up the food. It was funny because there came the crowd of the kids, each with a bag or at least one tin of something, and they put it in our car. We took it out at home and put it on the table to see what is there. The thing is that there is food that the families might not eat, or they may not know how to use it. This kind of food will go aside and it will be used for the Sunday meals for everybody, or we would give it to Helen who knows how to make something good out of anything.

Večer měl Tracy mluvit v teologickém semináři, který je asi součástí, nebo má něco do činění s Moravian College - jednou z nejstarších univerzit v USA. Řekl mi, že se můžu jít s ním podívat, že aspoň poznám místo, kde trávil nějakou dobu čas on i Rhonda. Všechno tohle mě zajímá, všechno chci vidět, tak jsem šla. A nebylo čeho litovat. Je to tam takové malé rodinné a příjemné místo. Byla jsem seznámena s děkanem!! :D a pak ještě s pár učiteli. Myslela jsem původně, že to bude nějakej proslov pro kupu lidí, a pak jsem si všimla, že to bude jen hodina pro normální třídu, asi 15 lidí. Byli tam pozváni tři mluvčí - Tracy, a dvě další ženy. Každý z nich mluvil na téma multikulturního prostředí, o svých zkušenostech, protože každý z nich pochází z jiného prostředí, a potkali se s lidmi s předsudky, a o tom, jak v tom chodit. Bylo to moc zajímavý, a myslím si, že mi to dost dalo. Tracy mě dokonce veřejně na začátku svýho proslovu představil, tak to byla pocta :) Všichni už o mě teď ví, jak pak řekl :D

Z těch dvou hodin jsem si odnesla hodně. Ale mimo jiné věci jako to, že oblečení může být zásadní faktor v komunikaci s určitou komunitou, komunita se nepřizpůsobí nám, ale my se musíme přizpůsobit jejím potřebám, ne každý latino mluví španělsky, je důležité být přístupný,  a to i pokud pracujeme v kanceláři, tak přizpůsobit tomu to místo, aby se tam lidé cítili dobře, atd. Nedokážu vám to tady všechno předat, a té jedné ženě jsem ani všechno nerozuměla, i když řekla skvělé věci, a byla vtipná a sympatická, jenomže používala nějaké zkratky a různý takový asi místní pojmy, který jsem úplně nepobírala. Ale i tak jsem se toho od ní hodně dozvěděla.

In the evening, Tracy went to the Moravian Theological Seminary to talk. He told me that I could go with him to listen to it and see the place where he and Rhonda used to hang out. I was very curious, and you know that I am interested in all these things. I want to see everything! So I went. And I didn’t regret it. It’s a nice small place. I even got to meet the dean! :D and then I met some of the teachers. I originally thought that it would be some talk for a lot of people and then I noticed that it would be just a small class of 15 people. There were invited three speakers that night – Tracy, and two other women. Each of them spoke on the topic of doing ministry in a multicultural environment; they told us their experiences and stories of where they come from and how they met many people with prejudice. And they also shared some advice how to deal with that. It was really interesting and I definitely learned something new.
So yes, it was definitely worth going there. I learned besides other things that clothing can be a deciding factor if people would speak to you and how would they treat you, you should consider each community, and know that the community won’t adapt to you but you have to adapt to the needs of the community. Not every Latino speaks Spanish, and it’s important to be accessible even if you work in an office, you have to make that place nice for people to come and be open. I cannot tell you everything I learned that evening, I didn’t even understand everything because one woman used some abbreviations and maybe some local terms that I couldn’t associate with anything. But she was nice and funny and said some important things.

A poslední věc. Víte, jak se jí v Americe?  No, když Angličani jedí indická jídla, tak Američani jedí co? Přece čínská jídla :)

And one last thing. Do you know what the Americans eat? Well, if the English eat Indian food, the Americans eat what...? Right! It’s the Chinese food :D