V sobotu jsem se vydala do města. Nechtěla jsem nečinně trávit celý den doma. Zároveň jsem usoudila, že už je na čase si pořídit americké číslo pro případ nouze. To jsem ale nevěděla, jak to bude složité. Museli jsme totiž jít do dvou obchodů, a až v tom třetím nám byli schopni poskytnout simkartu. A pak jsem musela zaplatit 10 dolarů za samostatnou simkartu, a k tomu 10 dolarů + taxy, za dobytí kreditu, což mi dá na 30 minut volání, nebo asi 100 SMSek. Další háček v tom ale je, že když někdo pošle SMS mně, tak se mi těch 10 centů za SMS taky odečte. Cožeee?? To si ze mě asi děláte srandu! Od té doby, co mám číslo, tak už mi dvě neznámý čísla napsaly, z toho jedno mi napsalo 3 SMSky. Takže jsem nedobrovolně přišla o 40 centů. Jinak mi bylo nabídnuto mnoho jiných, možná snad i výhodnějších plánů, kde bych asi za příchozí SMS neplatila, ale musela bych zaplatit mnohem víc peněz. Ale vzhledem k tomu, že to číslo potřebuji vážně jen, když se jdu ven sama projít, a něco se mi stane, nebo potřebuji vyzvednout, případně pak třeba na domluvu s Jo, až pojedu k nim na díkuvzdání, tak mi přišlo zbytečný do toho vrážet víc peněz. Nicméně, chtěla jsem vás poinformovat o situaci, a o tom, jak tady člověk může nedobrovolně přicházet o peníze ;) PS: Moje telefonní společnost tady je T-Mobile. Pozor na to.
On Saturday, I went to the city center. I didn't want to spend the whole day not doing anything purposeless at home. At the same time I decided that it was time for me to get an American number for emergency purposes. Well, I didn't know how complicated would it be. We had to go to two shops and only in the third they had a simcard they could sell me. Then, I had to pay 10 bucks for just getting the simcard plus 10 bucks then to top it up + taxes. And that gave me 30 minutes to call or 100 messages, I think. But another hitch was that if anyone texts me I lose 10 cents. Whaaaat?? Are you kidding me?! Since I got the simcard already two unknown numbers texted me, and one of them three times. So I have already involuntarily lost 40 cents off my balance. Otherwise, I was offered many different plans where I might not be paying for the incoming texts but I would have to pay much more money and I think that I don't need that if I have this number just for emergency cases - when I go out alone and need to pick up or something else. So that's my situation :) I hope the people will stop texting me.
PS: My company is T-Mobile.
No, po tom, co jsme s Tracym teda vyřídili ten telefon, tak mě zavezl na Main Street, a já se šla projít. Obešla jsem všechno možné včetně Moravian Bookshop a Visitors Center, kde jsem myslela, že třeba seženu nějaký plánek města, ale bohužel tam nic neměli, tak jsem se musela spolehnout na svůj orientační smysl. Chtěla jsem najít Moravian College a vyfotit si ho, šla jsem správným směrem, ale pak jsem zapochybovala, tak jsem se vrátila, a jen tak různě bloudila uličkama. A to se mi nakonec vyplatilo, protože jsem narazila na krásný malinký antikvariát. Byla to taková malá místnůstka plná různých knih za dolar, nebo dva, a tak podobně. Chvíli jsem si tam brouzdala, nevěděla jsem, co bych si koupila, až nakonec jsem našla jednu z knížek, které jsem si chtěla přečíst, tak jsem ji vzala, šla jsem k tomu pánovi, a ptala jsem se ho ještě na ty další knížky. Tak jsme se zapovídali, protože on mi řekl, že mám hezký hlas, a odkud jsou mí prarodiče. To mi přišlo jako vtipná otázka, tak jsem řekla, že mí prarodiče jsou z Čech, a já jsem taky z Čech. A tak se rozvinula konverzace dál, a bylo to moc milé. Už se ale trochu zpozdilo, tak jsem se dala na cestu domů, protože jsem si nebyla jistá, kdy se začne stmívat, a za tmy tu moc nechci chodit. Navíc cesta pěšky z centra domů trvá přes hodinu, a z toho půlku cesty dost do kopce! Domů jsem teda došla až za tmy, trochu jsem to podcenila, stmívá se fakt už brzo, ale byla jsem teda neuvěřitelně vyčerpaná z toho kopce, protože jsem šla docela rychle :D A rodina nechtěla věřit, že jsem přišla pěšky. 50 metrů totiž před domem mi došla SMSka od Tracyho, jestli má pro mě už přijet - myslel, že mě někde zas vyzvedne. Takže když jsem minutu na to zazvonila u dveří, tak to bylo vtipný :)
Jo, ale západ slunce po cestě stál fakt za to! :)
After that, Tracy took me to Main Street and I went for a walk. I went everywhere including the Moravian Bookshop and Visitors Center where I thought I could get a city map but they didn't have anything like that there so I had to rely on my sense of direction. I wanted to find the Moravian College and take pictures of it, and I did go in the right direction but then I hesitated and went back. I decided to get lost in the streets of downtown and that paid off in the end because I found some very nice places including a small secondhand bookshop. It was a small room full of different books for a dollar or two... I spent a while looking for some book that might be good for me and in the end I found one. I went to buy it and I asked the man if he had one book from C.S.Lewis. He didn't but we started talking a bit. He told me that I had a nice voice and where were my grandparents from. I was surprised by that question so I said that they were from the Czech Republic and so was I. And so we talked about more stuff. It got late so I decided to go back home because I didn't want to walk in the darkness and the journey home takes about an hour at least - and half of the journey is uphill!
So I came home when it was dark already, I thought the sun would set later, and I was quite exhausted from going up that hill. I tried to go fast to get home soon. And the family just laughed that I walked all the way from the Main Street home. When I was almost at home I got a text from Tracy if I am ready so that he would pick me up. So I didn't reply and in a minute I was ringing on the door and they just laughed :D
But the sunset was completely worth it! :)
PS: nevím proč, ale některé fotky tu trochu mění zabarvení, když je nahraju. Nevíte, čím to bude? Jde o tu poslední a předpředposlední.
On Saturday, I went to the city center. I didn't want to spend the whole day not doing anything purposeless at home. At the same time I decided that it was time for me to get an American number for emergency purposes. Well, I didn't know how complicated would it be. We had to go to two shops and only in the third they had a simcard they could sell me. Then, I had to pay 10 bucks for just getting the simcard plus 10 bucks then to top it up + taxes. And that gave me 30 minutes to call or 100 messages, I think. But another hitch was that if anyone texts me I lose 10 cents. Whaaaat?? Are you kidding me?! Since I got the simcard already two unknown numbers texted me, and one of them three times. So I have already involuntarily lost 40 cents off my balance. Otherwise, I was offered many different plans where I might not be paying for the incoming texts but I would have to pay much more money and I think that I don't need that if I have this number just for emergency cases - when I go out alone and need to pick up or something else. So that's my situation :) I hope the people will stop texting me.
PS: My company is T-Mobile.
No, po tom, co jsme s Tracym teda vyřídili ten telefon, tak mě zavezl na Main Street, a já se šla projít. Obešla jsem všechno možné včetně Moravian Bookshop a Visitors Center, kde jsem myslela, že třeba seženu nějaký plánek města, ale bohužel tam nic neměli, tak jsem se musela spolehnout na svůj orientační smysl. Chtěla jsem najít Moravian College a vyfotit si ho, šla jsem správným směrem, ale pak jsem zapochybovala, tak jsem se vrátila, a jen tak různě bloudila uličkama. A to se mi nakonec vyplatilo, protože jsem narazila na krásný malinký antikvariát. Byla to taková malá místnůstka plná různých knih za dolar, nebo dva, a tak podobně. Chvíli jsem si tam brouzdala, nevěděla jsem, co bych si koupila, až nakonec jsem našla jednu z knížek, které jsem si chtěla přečíst, tak jsem ji vzala, šla jsem k tomu pánovi, a ptala jsem se ho ještě na ty další knížky. Tak jsme se zapovídali, protože on mi řekl, že mám hezký hlas, a odkud jsou mí prarodiče. To mi přišlo jako vtipná otázka, tak jsem řekla, že mí prarodiče jsou z Čech, a já jsem taky z Čech. A tak se rozvinula konverzace dál, a bylo to moc milé. Už se ale trochu zpozdilo, tak jsem se dala na cestu domů, protože jsem si nebyla jistá, kdy se začne stmívat, a za tmy tu moc nechci chodit. Navíc cesta pěšky z centra domů trvá přes hodinu, a z toho půlku cesty dost do kopce! Domů jsem teda došla až za tmy, trochu jsem to podcenila, stmívá se fakt už brzo, ale byla jsem teda neuvěřitelně vyčerpaná z toho kopce, protože jsem šla docela rychle :D A rodina nechtěla věřit, že jsem přišla pěšky. 50 metrů totiž před domem mi došla SMSka od Tracyho, jestli má pro mě už přijet - myslel, že mě někde zas vyzvedne. Takže když jsem minutu na to zazvonila u dveří, tak to bylo vtipný :)
Jo, ale západ slunce po cestě stál fakt za to! :)
After that, Tracy took me to Main Street and I went for a walk. I went everywhere including the Moravian Bookshop and Visitors Center where I thought I could get a city map but they didn't have anything like that there so I had to rely on my sense of direction. I wanted to find the Moravian College and take pictures of it, and I did go in the right direction but then I hesitated and went back. I decided to get lost in the streets of downtown and that paid off in the end because I found some very nice places including a small secondhand bookshop. It was a small room full of different books for a dollar or two... I spent a while looking for some book that might be good for me and in the end I found one. I went to buy it and I asked the man if he had one book from C.S.Lewis. He didn't but we started talking a bit. He told me that I had a nice voice and where were my grandparents from. I was surprised by that question so I said that they were from the Czech Republic and so was I. And so we talked about more stuff. It got late so I decided to go back home because I didn't want to walk in the darkness and the journey home takes about an hour at least - and half of the journey is uphill!
So I came home when it was dark already, I thought the sun would set later, and I was quite exhausted from going up that hill. I tried to go fast to get home soon. And the family just laughed that I walked all the way from the Main Street home. When I was almost at home I got a text from Tracy if I am ready so that he would pick me up. So I didn't reply and in a minute I was ringing on the door and they just laughed :D
But the sunset was completely worth it! :)
PS: nevím proč, ale některé fotky tu trochu mění zabarvení, když je nahraju. Nevíte, čím to bude? Jde o tu poslední a předpředposlední.
10 centů? No jo, když člověk chce platit málo, platí hodně :-)
OdpovědětVymazatTak to s těmi smskami mě fascinuje. Nějak mi uniká smysl, ale je to zajímavý :)
OdpovědětVymazat