Další další poznatky o Peru // and another notes on the life in Peru

Zdravím vás v tento Štědrý den. U vás je už večer, já tu mám zatím den :) Dnes mi ten časový rozdíl přijde zvláštnější než jindy :) Je toho stále tolik co psát. Stále se děje něco zajímavého a já objevuji nové věci. Jak řekl jeden americký misionář, které ho jsem tu potkala na začátku mého pobytu, Peru je každý den něco nového. A nezbývá mi než souhlasit :) 

Greetings on this Christmas Eve day. Well, here it's still day, in my homecountry it's evening already and today the time difference seems just weirder than usually. There is still so much to write about and share with you. There is always something happening and I am still discovering new things :) As one american missionary whom I met here in the beginning of my stay said: "Peru is something new every day." And I must agree :) 


Combi už mám zmáklý a dojedu v podstatě kamkoliv. Často stačí těm lidem říct, a oni mi poradí, kdy vystoupit. Combi tady funguje tak, že tam je jeden řidič a jeden nabírač. Nabíračova práce je vyřvávat kam se jede, ukcávat lidi, aby jeli, ohlašovat zastavení řidiči, nebo se ptát lidí, vybírat peníze, a otevírat dveře. Do combi se jinak v plném počtu vejde asi tak 15-16 lidí, ale s tím, že je tam teda pěkně nacpáno, a vzadu sedí 4 lidé, pěkně namáčklý. Pokud to teda jde, dozadu si nesedám, není to úplně příjemné, jednou jsem si tam cestu ve čtyřech lidech zažila. Combi taky není vyrobeno pro velké lidi. Já tam občas mám problém s nohama, a to ještě děkuju Bohu, že jsem tak malá... Teda na český podmínky. Takže peruánci s tím nemají problém. I když také existují výjimky a já jich pár znám. Já jsem několikrát přemýšlela, kolikrát se asi ten combi denně otočí, a kolik jich tam vůbec jezdí, protože kdykoliv se postavím na roh ulice, do pěti minut nějaký přijede. Občas přijíždí, když já přicházím, to je vůbec nejlepší načasování :) Jednou jsem takhle jela vepředu vedle řidiče, tak jsem se ho chtěla na to zeptat, nakonec jsem se ale neodvážila tak třeba přístě :) Uvažovala jsem právě ale, jestli jsem u s některými nejela dvakrát. A nějaká pravděpodobnost tam je, protože když jsem jezdila ze začátku, tak jsem se asi dvakrát při vystupování praštila do hlavy. A teď v pátek, když jsem vystupovala, tak mi ten nabírač říkal: "pozor na hlavu, pozor na hlavu" :D Tak ten mě možná už znal :D

I already know quite well how to use combi and I can get almost anywhere this way. If I don't know where I am going, I just ask the person who is responsible for getting out to tell me. The thing is that in combi there are two people working - a driver and some kind of combiman or how can I call him :) The combiman's work is to shout out of the window where the combi is going talking people into going with this combi, shouting at the driver where should he stop so that the people can get off, asking people where they need to get off, collecting money, and opening the door. The combi can be filled with about 15-16 people but if there are 16 people, it's very very full. In the last row there would sit 4 people nicely squeezed. So if I don't have to, I don't sit in the back, it's really not nice, I have already had the experience of being there with other three people :D Combi is also not made for big people. I sometimes have problems with my legs and still I thank God for creating me that small... Well, for the Czechs I am small :) The peruvians don't usually have problems fitting in although there are still some taller exceptions and I know them. I have been also thinking about how many times does the combi make this journey between Chiclayo and Lambayeque. Also, how many of them are there going because just any time I stand on the corner of the street in 5 minutes maximum, there is one combi coming. Sometimes they even come when I am coming to the corner. That's the best ;) Once I was sitting in the front next to the driver so I wanted to ask him these questions but in the end I got too shy :D so maybe next time :) But I was also thinking if I went with one combi twice already. I still haven't gone that many times but there is some probablility because in the beginning I hit my head twice when I was getting out of the combi. And this Friday when I was getting out, the combiman kept repeatng to me: "Careful with your head, be careful with your head!" :D That was really funny so I was thinking whether I had gone with him already or not. 

Zajímavá věc tady v Peru je, že se stmívá poměrně brzo. Na to, že začalo léto a měly by být nejdelší dny, tam už po sedmé mi přijde zvláštní. Možná je to blízkostí k rovníku a bydlení blízko k moři...? Ze začátku mě to právě dost vyděsilo, protože jsem si myslela, že po setmění nebudu už moct sama vylýzt ven a budu odkázaná na ostatní lidi, ale nakonec jsem už zjistila a kde a kdy se můžu pohybovat a jde to. V podstatě v centru, kde je dost lidí, je to v pohodě. V Chiclayu musím přestupovat z městskýho do měziměstskýho combi, a to znamená, že musím jít kus pěšky, a tam to je v pohodě. Zároveň tady, když mě vyhodí na rohu ulice, tak to je v pohodě. Nabírači musí dost dobře znát ty trasy, kde jezdí. Vždy věděli, kde mám vystoupit, když já jsem nevěděla, tak mi řekli. Díky tomu, že jsem cizinka, tak většinou na mě nezapomenou ;) Prý tu teda cizinci jsou, ale já jsem fakt ještě na žádnýho nenarazila. A už vůbec ne teda v combi. Možná až se půjdu podívat do muzea, tak to bude jiná. Vtipné je taky, že některá výstupní místa se označují tak jednoduše jako: zatáčka, nebo roh. Třeba když jedu do Cruz de la Esperanza, tak vystupuju v zatáčce. A všichni prostě vědí, kde to je. Vysvětlovala jsem to totiž v sobotu Charito, která nám tam jela v neděli pomoct, a bylo to docela vtipné, protože jsem já cizinka vysvětlovala místní, kam a jak má dojet :D a jakmile jsem řekla zatáčka, tak prostě věděla. Co se týče rohů, tak to je komplikovanější, těch je víc, ale tak to se pak říká, vystupuju na tamtom rohu. Anebo vlastně taky ještě vystupuju na kruháči :) Prostě na kruháči, všichni vědí, který to je. No, není jich tu mnoho. Ještě jedna věc mě tu zaujala a to, že když třeba řidič u někoho zastaví s tím, že ho nabere, a ten člověk se rozhodne, že nenasedne, protože tam je třeba už jen to nepohodlné místo vzadu, nikdo tomu člověku nenadává, nebo se na něj extra blbě netváří. Je to prostě jeho věc. Nenastoupí, nenastoupí. Příště nastoupí někdo jiný. Zastavování a rozjíždění se tady je prostě obvyklá věc, která se děje furt. 

Other interesting thing here in Peru is that the sun sets really soon. Considering it's summer and the days should be the longest, the darkens already after 7pm seems quite strange. Maybe it's because we are so close to the equator and also to the ocean...? In the beginning it surprised me a lot and also scared me because I though that when it's dark I shouldn't go outside and then I would depend on the other people, but in the end I just found out where can I safely walk. In the center it's ok because there are many people. So for example when I need to change combi in Chiclayo, I have to walk a bit and that is ok. Also here in Lambayeque it's ok, when they drop me at the corner of my street, then I just walk a while and this street is quite safe. The combimen also have to know the journey very well. They always know where do I need to get off when I don't know. Once I just told them the streets that meet and he knew. Also being a foreigner has it's advantages because then they don't really forget about me getting off. I was told that there were many foreign people but it's strange because I haven't really met any!! And in combi, there is probably even lower probability I would meet them. But probably when I go to see some museums I would see a lot of them. Another funny thing is that many of the places where people need to leave the combi are named so simply as corner, the curve, or roundabout :) For example, when I go to Cruz de la Esperanza, I have to get out in the curve :) And everybody knows where is it. I was explaining to Charito on Saturday how to get there which was funny because a foreigner was explaining how to get somewhere to the local :D and when I said the curve, she knew where it was. Interesting. With the corners it's more complicated, there are obviously more of them so one just have to say: "at the next corner". And then the roundabouts, those are easy because there are not many of them. Oh, and one more thing that caught my attention. When the driver stops to pick up someone and the person decides not to get into the combi because there might be just the not so comfortable seat in the back, we just continue with the journey. Nobody is saying ugly things or making faces at that person. They have the freedom to decide. There will be other person that will go with us. And so stopping and accelerating is so frequent.


Peruánci moc teda nedávají na dopravní pravidla. Na kruháči to tu funguje naprosto jinak, než u nás. Žádná přednost zleva. Prostě se najede, a ten, kdo je už na kruháči kdyžtak zastaví. Ale prostě se nějak dorozumí, a troubením domluví. Moc to nechápu, ale je to fakt zajímavý. I když je pravda, že v pátek jsem zažila jeden "embotellamiento" - zácpu. A ta byla právě u toho kruháče. Moc se to tam nepohybovalo, jít pěšky bylo mnohem rychlejší. Byla to asi zrovna dopravní špička. A tak jsem uvažovala, jestli kdyby jezdili podle našich pravidel, jestli by se to taky stalo. Možná jo. Možná by tady prostě nefungovaly. Další pravidla se týkají toho, že nikdo nezastavuje chodcům. Teda skoro nikdo. Občas se najdou milí lidé, ale spíš počítejte s tím, že když tu budete přecházet a nebudete dost rychlí, budou na vás troubit. U přecházení platí pravidlo, že když je to křižovatka se semafory, znamená to, že v jednu chvíli jezdí jeden proud proti sobě, a pak druhý. Když chci přejít, musím počkat, až ten proud, který chci přejít, bude mít červenou, a v tu chvíli musím rychle vyjít, protože lidé odbočují, tak se musím rozhlížet, aby mě ze strany nesejmulo nějaké mototaxi. A to i když už jsem v druhé polovině silnice. Co se týče přecházení silnice mimo křižovatky, to je taky dobrodrůžo. Nejlepší je přejít, když auta stojí. Když ale jedou, tak jediné pravidlo je, jdi tak, aby tě auta nepřejely :D 

The peruvians don't really care about the traffic rules. At the roundabout it works completely different than what I am used to. There is no rule like: the people who come from the left side should go first. You just get to the roundabout and the person coming from left has to stop eventually. And they always kinda know what the other person is going to do. They honk and that's their language. I don't really understand that but it's interesting. But sometimes even this doesn't work. On Friday, it was a traffic peak I guess, so there was an "embotellamiento" - traffic jam, and it was exactly near the roundabout. So I was thinking whether it wouldn't happen with our rules. I have no idea but I decided to walk instead because it was faster :D Another rule that doesn't work here is stopping for the pedestrians to cross the street. Nobody, or at least almost nobody stops. Sometimes there are nice people but what happens more likely is that they will honk at you if you are crossing the street and are not fast enough. When you want to cross the street, there are some rules for the pedestrians. The way to survive is that when you are crossing the street, you have to wait until these cars have red light on, and the you have to go quickly and still look around because there are cars turning from the other streets who just got the green light, and they don't care if you are crossing the street or not. Especially the mototaxis. And even if I am already in the second half of the street. It's tricky. Then, crossing just simple street away from the crossroad is also an adventure. The best thing is to do it when the cars stop :D if they are going, there is no other rule than just don't get run over by the car. 

Protože kvůli bezpečí zdraví nepiju vodu z kohotuku, jedině převařenou, ale to taky není úplně ideální, ani moc dobrý, tak si kupuju vodu v lahvích. Když se mi to teda podaří. Kamarády peruánci, co jsem je poznala na letišti, jsem měla doporučenou San Mateo, ale nakonec jsem zjistila, že mi San Mateo moc nechutná, a skončila jsem u obvyklé, na každém rohu ulice se vyskytující San Luis. A vtipné právě je, že tyto vody jsou "vyráběné" společnosti jako Coca Cola. Coca Cola je právě napsaná na láhvi San Luis, a Pepsi Cola na San Mateo :D to mi přijde vtipný. A ani ty lahve tu nemají nudné, jako našich 500ml. Místo toho tady prodávají 625ml :D A u velkých lahví to je pak třeba 2,5litru, nebo 3,25, a tak :D Místní profláklý drink je Inka Kola. Je to takové svítivě žluté pití, které voní a chutná jako sladká žvýkačka :D fakt sranda :D Třeba nějaké dovezu do Čech, uvidím, co se mi podaří :) Ale člověk to musí prostě ochutnat, i když nějak moc to pít nepotřebuju :) 

Because of my health safety I don't drink tap water, only sometimes once it's boiled but it's still not ideal nor good, I always have to buy bottled water. Well, when I have time to do that. My peruvian friends from the airport recommended me San Mateo but in the end I found out that San Mateo is not that good and so I ended up with the usual, at every corner sold San Luis. And funny thing about this water is that they are prduced by companies like Coca Cola. Coca Cola itself is written on the bottle of San Luis. And Pepsi Cola does San Mateo :D It's quite funny. And also, the bottles are not that boring as in the CR. We have bottles of 500ml, here they have 625ml :D And when it comes to the big bottles, you can find 2.5l, or 3.25 and others :D Very famous local drink is Inka Kola. It's a shiny yellow drink that smells and tastes like a sweet chewing gum :D really funny, there is no other way how to describe that. I will try to bring some home but I will see if I can manage that. But you just have to try it to understand that :D Although I don't like it that much to drink it often :D 

Tím, že jsem tady exot, prostě jiná, a tím, že tady to není tak turistické místo jako třeba Cuzco, i když sem turisti jezdí, tak mám stále dost chlapské pozornosti. Teda především taxikářské pozornosti. Je těžké se jít jen tak projít, aniž by člověku nebyl nabídnut taxík nebo mototaxík stokrát. Pravda ale, že to oni nabízejí každému. Na tom je založený místní trh. Naučila jsem se teda chodit na druhé straně ulice, než je směr. Takže po levé straně. To je takový chyták :) Jinak k těm chlápkům, občas se prostě jednoduše pozná, že řvou na mě, a to, když slyším "chelou". To se fakt pak musím smát. Jinak ignoruju ignoruju, už jsem trochu zvyklá ze Španělska.

Because here, I am just different and because this is not such a touristic place like for example Cuzco, even though some tourists come here, I always have men's attention. And then above all the taxipeople's attention. It's quite difficult to go just for a walk without being offered a taxi or mototaxi zillion times. The truth is that they just offer their service to everybody, that is how it works here but for them it's difficult to understand that a foreigner wants to walk. So I learnt to walk on the other side of the road when I walk more. On the other side than the cars go - on the left side. Then they know that I am not looking for a taxi :) And so that you wouldn't think that I am making this stuff up, I know that the guys shout at me when they shout stuff like "hello" with their imperfect "h" :D Then I have to laugh. But I learned to ignore, ignore and ignore :) 

Jedna ze specialit latinské ameriky je Ceviche. Nicméně v každé části se připravuje jinak, a připravuje se teda zejména v přímořských oblastech, protože základem většiny cheviche je mořská potvora, nebo ryba. Já jsem se toho ze začátku právě dost bála, protože nemám ráda mořský potvory, a ryby nějak extra moc taky ne. Tady jsem už měla ale možnost ochutnat ceviche třikrát. Úplně poprve jsem ho ale jedla ještě ve Španělsku na ekvádorský způsob. Bylo to rajčatoveé s krevetami, a spíš jako polívka, jedlo se to s popcornem. Pak mě pozvali na ceviche v Limě. To bylo s rybama, i mořskýma potvorama. Zajímavé. Ještě trochu jiné mi ho v pátek připravili i Christophera a Charito, a nakonec jsem ho ochutnala i tady v Rincón del Pato. A teda je to jídlo, které bych doporučila každému, aby ho ochutnall!! Škoda, že jsem ho tu ani nevyfotila, mám ho ale od Charito. Zajímavé na ceviche je, že ta ryba není nijak tepelně upravená. To, co ji prý v podstatě "tepelně" upraví je citron. Prý má citron vlastnosti takové, že tu rybu uvaří, či co. Zajímavé, ne? A teda fakt mi to chutnalo. I když pořád nejsem na ty ryby zvyklá. Ale mělo to takovou speciální kyselou, pálivou, možná i ovocnou, prostě fakt dobrou chuť! Je to s cibulí, a jí se k tomu asi hlavně rýže. To je další věc tady. Bez rýže ani ránu. To je jejich denní chléb. I když jsou k jídlu brambory, tak na straně je rýže. A těstoviny tady vlastně ani moc nejí. 

One of the Latin American specialties is Ceviche. However, in each country and each region, ceviche is prepared in a different way. And I would also say that they mostly do it in the coastal regions because the base of ceviche is a fish or a seafood. I am not very fond of strange fishes and even less of seafood but I decided to try new things. I already had ecuatorian style ceviche in Spain. It was more about tomatoes and more like a soup that was eaten with popcorn. Then I had ceviche in Lima. That was with fish and seafood also. Interesting. Then, a bit different one prepared Charito for me on Friday. And in the end I got to try one here in Rincón del Pato. And I think I would just recommend it to everyone. If you come to these places you just have to try it! Interesting thing about ceviche is that the fish is not by any way cooked. The thing that "cooks" it is lemon. That's what I was told. They said that lemon has the character of "cooking" the fish. Interesting, isn't it? I have never heard that before. And I really liked it. It has this interesting taste!! Like acidy, spicy, a bit fruity and just...tastes good! :) and there is also an onion. And as always, you eat rice with it. That's another thing here. You eat rice everyday, with everything. With potatoes, with just everything. It's interesting that they don't actually eat much pasta here. 

Ceviche od Charito :)

A ještě jeden poznatek, který mě zaujal je, že peruánci do telefonu říkají HALÓ. Teda oni h nevyslovují, takže je to spíš "alo", ale je jasné, co tím myslí. To mě fakt zaujalo, tak jsem se ptala, jak se to tu vzalo. Oni stále říkají, že jsou prostě opice, a zejména kopírují USA - od toho svědčí trochu vánoční jídlo, vánoční výzdoba umělé stromečky, někteří je mají dokone bílé, jakože jsou zasněžené... Kýč jak blázen :D No, ale v USA se říká hello, takže pořád úplně nevím, proč teda haló. Ale tím pádem máme něco s Peru společného ;) 

And one last note on this culture is that the peruvian people answer the phone saying HALÓ. Well, they don't pronounce the h so it's more like aló but I was sure what were they referring to. And because it seemed really interesting, I had to ask how did they start using that because in the CR we also say that. Although mostly when it's informal. And they say that they copy a lot, and they copy mostly the US - no wonder they eat turkey for Christmas dinner, they have the same trees, some kind of Santa Claus :D but in the US they say hello, so it's still different so I don't know why they say haló. So maybe they are copying the CR? :) 


Krásné Vánoční svátky všem přeju!! :) Stravte je co nejvíc s rodinou, co nejmíň na internetu. Nehádejte se, a buďte na sebe milí ;) 
PS: Pro příští článek zkusím sepsat nějaký Vanoční speciál o tom, jak se Vánoce slaví tady.
PS2: Ten prostor pod článkem slouží o vaše komentáře, poznámky, pozdravy, cokoliv,  a mně jako zpětná vazba :) Nebojte se toho,  něco mi tam napište ;) Cena nejlepšímu komentátorovi jde zatím do Vietnamu, kde je právě na cestách Myyna.

Beautiful Christmas holiday everybody!! :) Spend it with your family as much as you can and not on the internet. And don't argue but be nice to each other ;)
PS: For the next post I will try to put together a Christmas special edition of how they celebrate Christmas here in Peru :)
PS2: The space under this post serves for you to write a omment to my article, a greeting, question or just anything. And it's a feedback for me. So don't be afraid to use it ;)