Diary from Barcelona, part 2

Taaaak, a pokračujeme v našich Španělských dobrodružstvích :)

Kdo nevíte, co jsme dělali v Barceloně, tak čtěte TADY a kdo jste přišli o první díl deníku, tak klikněte TADY :)

3. den - sobota

V sobotu jsme měli naplánovanou projížďku auty po zajímavých místech Barcelony. Sraz byl jako každý den, ale jako obvykle, něco se přihodilo a stejně jsme vyráželi asi s půlhodinovým zpožděním.

Já jsem jela autem s kým? S Josephem :D A taky s Adél a Niki :) První zastávka byla u Camp Nou, u stadionu Barcelony. Místo k parkování nebylo, tak jsme prostě zastavili v silnici a dostali jsme 15 minut, abychom to proběhli a vrátili se, zatímco řidiči čekali u aut. My jsme tam teda vlezli, prošli to, vyfotili se, někteří si něco koupili, a zas jsme běželi zpět, kde už asi našim řidičům vynadali policajti. Překvapivě :D

Po nějaké době jsme zase dojeli k Montjuicu, kde nám zase přibrzdili v silnici u nějakého olympijského stadionu, kam jsme nakoukli, vyfotili to, a jeli dál. Bohužel náš řidič zjistil, že se nedá na Montjuicu dojet až nahoru k hradu, tak jsme opět zastavili v silnici a dostali jsme asi 30 minut, abychom se pokochali výhledy a pak vyběhli nahoru.

Potom nás zase nahnali do aut a jeli jsme dál. Projeli jsme určitě okolo nějakých zajímavých míst, ale z auta to není úplně ono, zvlášť na focení. Dojeli jsme zpět do Casalu, tam jsme zase dostali obrovský oběd. Čekal nás salát, paella (ne moc dobře připravená) a dezert. Paella na děti moc nezapůsobila a vzhledem k tomu salátu, který nás sám o sobě dost zaplnil, jsme toho prostě moc nesnědli.

Po obědě jsme zase běželi domů pro věci na koncert a pak na sraz k metru a k Sagradě! Díky tomu, že jsme v Sagrada Familia měli koncert, dostali jsme i prohlídku zdarma. A taky jsme nemuseli čekat ty šílené fronty!! Začali jsme teda v kryptě, která je teda ale výjimečná a pěkná, a hlavně vytápěná! Pak nás pan průvodce konečně vzal do hlavní části, kde jsou ty krásné mozaiky, to se mi moc líbilo, ale byla tam šílená zima. Navíc jsem na začátku tlumočila toho průvodce, ale on mluvil hodně a nevypadal nadšeně z toho, že toho může říct kvůli mně míň a děti to pak taky přestalo bavit, tak jsem jim nakonec našla nějaké zajímavosti na internetu v češtině a to jsem jim přečetla. Pěkně vymrzlí jsme vyšli ze Sagrady, protože se už zavírala, vyfotili se společně a vytáhli svačinu, ale brzy nás okřikli hlídači, že v areálu Sagrady se jíst nesmí. Taky jsme hledali záchod, ale jeden byl přecpanej, protože se tam všichni Španělé nahrnuli, a další dva už byly nepřístupné, protože je uklízeli. A nakonec nás prostě začali vyhazovat z areálu :) Tak jsme šli do nějaké místnosti, která patřila k té kryptě, kde se topilo. Hurá! :) Udělali jsme si zkoušku, došli na záchod a pak čekali na to, až skončí mše a bude moct začít náš koncert. Koncert byl právě v té kryptě, která funguje jako normální katolický kostel. Nejelpší na tom bylo, že tam topili! :D Taky nás ale překvapilo, že místnímu knězi, či správci, vůbec nevadilo, že náš repertoár nebyl jen duchovní. V Čechách to strašně hlídají. Tam jsme mohli zpívat i lidovky a bylo to bez problému. Ten pán i na konci přišel a byl nadšen. Ještě tam někde našel nějaké materiály o Gaudím v polštině, tak nám je zadarmo dal :) Mrtví jsme dorazili domů a šli spát :) Naše paní hostitelka ale utekla dřív, protože v Sagradě zmrzla a chudák pak ještě několik dní byla nemocná...

4. den - neděle

V neděli jsme dostali volno a mohli jsme dělat, co se nám zachtělo! Teda v rámci skupiny jenom :) První jsme se vydali k MNAC - Museu Nacional d'Art de Catalunya. Tam jsme si koupili lístky, teda vlastně všichni kromě mě a Jendy to měli zadarmo, protože byli započítaní jako školní zájezd a my jsme byli navíc. Nojo :)

Muzeum bylo fajn, i když nás chození po něm docela unavilo. S malým výhledem na Barcelonu jsme snědli naše svačiny a vydali se pěšky k moři. Tam jsme se ještě stavili do Museu Marítim - Námořní muzeum a dali si teplý čaj. Po Ramblas jsme se vydali ke katedrále, obdivovali jsme uličky a trochu jsme bloudili, ale došli jsme a nakonec jsme ještě chvíli hledali schody, kde prý Isabela vítala Kolumba po návratu z Ameriky. Tam jsme si i zazpívali a pak jsme už jen došli uchození k metru, kde se všichni vydali zpět domů a jen já s Nikčou jsme ještě chvilku zůstaly v centru a pak se šly podívat na shromáždění do Hillsong Church.