Místa na která narazíte náhodou // Accidental places

Na mém blogu se pravděpodobně nedočtete, jaká jsou nejlepší turistická místa, nebo v jaké restauraci se nejlépe najíte. Pokud by vás to zajímalo, tak vám moje doporučení můžu sdělit osobně přes email, nebo na facebooku. Na blog ale takové články moc psát neumím, i když bych ráda třeba napsala něco o místech, kde jsme v Hongkongu jedli a chutnalo mi. Možná časem? Nicméně, na tomto blogu můžete najít zážitky z různých dobrodružství, zamyšlení nad cestováním či dalšími životními otázkami, poznatky o různých kulturách a zemích, a v neposlední řadě taky náhodná místa ve světě, která mně učarovala. O jednom takovém bych chtěla mluvit dnes.


You might not find many reviews of touristic places on my blog or tips for restaurants to visit. If you want these tips, you can email me or send me a message on facebook. I am not good at writing this kind of articles on the blog, although I would like to share the places where I enjoyed eating in Hong Kong. Maybe later? However, you may notice that this blog is filled with experiences, adventures, thoughts about travelling, discussion about life's questions, notes on different cultures and countries, and last but not least, random places in the world that captivated me. And today, I would like to tell you about one of those.



Většina mých zážitků z Portugalska jsou z méně známých míst. Do hlavního města Lisabonu jsem se nikdy nepodívala. Když se tedy řekne Algarve, všude jsem nacházela doporučení jet do Albufeiry. Tam jsme nakonec taky nedojeli. Naše ubytování bylo z méně známých a i když jsme navštívili několik turistických míst (Cabo de Sao Vicente, Ponta da Piedade, Tavira), ani nám tak turistické nepřišly, protože jsme tam byli velmi mimo sezónu.

Poslední den našeho pobytu jsme po návštěvě pláže a rybí restaurace (o které bych ale měla napsat zvlášť, protože to stálo za to) vyjeli do sousedního městečka Luz. Původní myšlenka byla projít si Luz a pak zajet do Taviry, nebo na nějaké zajímavé místo. V Luz jsme dostali chuť na zmrzlinu, tak jsme se ji pokusili sehnat a potom rodiče řekli, že by rádi zajeli trochu do vnitrozemí. Prostě se podívat. Tak jsme jeli. Kam? Prostě za nosem.


Most of the places we visited in Portugal were less known. I have never been to Lisbon, the capital. When I asked for recommendation for visiting Algarve, I was told by several people to visit Albufeira. I planned to do it, but in the end we passed the exit on the highway and decided no to go. Our accommodation wasn't by the beach nor any famous touristic place. And although we did visit some of the more known places (Cabo de Sao Vicente, Ponta da Piedade, Tavira), we didn't feel claustrophobic, because the season was already over.

The last day of our stay, we went to the beach, a fish restaurant (that would be worh writing an article about) and then we visited a village nearby called Luz. The idea was to walk around and then go to Tavira once more, or find another interesting place. In Luz, we got some ice cream and then our parents decided that they would like to explore more of the inland, just to see the landscape. And so we went. Where? Just following our instinct.




Jeli jsme skrze různé vesničky, míjeli jsme sady pomerančů, granátových jablek, všeho možného. V nějakém městečku (Santo Estêvão) jsme se zastavili prošli centrum a jeli zase dál. Dál za nosem. Čím jsme byli dál od moře a civilizace, tím to bylo zajímavější. Dostali jsme se do kopců a hor, do míst, kde zřídkakdy projelo auto a do toho začalo zapadat slunce. Moje srdce se nemohlo nabažit té nádhery, pořád jsem komentovala, jak to je krásné a několikrát jsme zastavili, abychom se pokochali výhledem. Anebo taky abychom si utrhli granátové jablko ze stromu. Vůbec jsme nevěděli, kde jsme a kam dojedeme, ale byli jsme nadšeni.

Fotky nevystihnou, jak tam bylo i když pár se mi jich podařilo vyfotit na mobil, když jsme zastavili. Mám z toho hezkou vzpomínku. Ale i kdybych neměla fotky, tak by nakonec toto odpoledne byla má nejsilnější vzpomínka z Portugalska. Navštívili jsme spoustu nádherných míst, ale u většiny jsem očekávala, že budou krásná. Předčily moje očekávání, ale byly označené v průvodci a dělili jsme se o ně s dalšími turisty či místními. Tady jsme ale byli sami. Bylo to nečekané místo. Neplánovaný čas. Všechno se sešlo, abychom se zastavili a obdivovali. Nechali jsme se překvapit a uchvátit krásou místa, které bychom příště možná ani nenašli.


We went through different villages, passed orchards full of orange trees, pomegranate trees and other trees. We stopped in one village (Santo Estêvão) and walked around the main square and then went even further to the inland. The further we went, the more interesting it got. We got into the hills and mountains, into the places where we rarely met any car. It was late in the afternoon and the sun started setting. It was so beautiful that my heart couldn't contain the beauty and I had to talk about how magnificent the moment was. We stopped several times to feast our eyes and soak up the moment. We also took some pictures and picked some pomegranates. We didn't know where we were, or where we were going, but we were so happy.

Even though, I took some pictures on my phone to have the memory and because I still am a photographer inside, the cameras cannot the magic moment that we were experiencing. And it might have been because of this that it became my strongest memory of Portugal. We visited many beautiful places, but with most of them, I already expected that they would be stunning. They exceeded my expectations, but you can find them in any guide and we had to share them with other people. However now, we were alone. At an unexpected place. At an unintended time. Everything came together so perfectly for us to just stop and admire the moment and the beauty of the place. We got enthralled by the beauty of a place we might not even find next time. 


Tímto ukončím mé vyprávění, ale chtěla bych vás povzbudit, abyste se nebáli riskovat a vyjít ze zajetých tras. Často člověk třeba na nic zajímavého nenarazí a má pocit, že ztratil čas. Ale pokud na něco narazí, tak má z toho silný zážitek. Minimálně já ano.

Už jste někdy něco podobného zažili? A jestli ano, tak kde to bylo?


This is where I will end this story, but first I want to encourage you to risk a little bit more and go out of the regular paths. You might not find anything interesting and feel that you wasted your time. But when you find the magical place, you get this experience that you will cherish for a long time. At least I will.

So, have you ever experienced something like this? And where was it?



Komentáře